V loňském roce se našemu českému partnerovi ČSOP Hradec Králové podařilo pro Parnassius apollo osvětlit (nejen) více než hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, který byl porostlý neprostupnými stromy a houštinami vysokými až 15 metrů. Tím však naše snažení neskončilo! Díky dlouhodobé podpoře Nadace Škoda Auto a partnerství se Správou KRNAP se nám letos v zimě podařilo zpřístupnit území, které je nyní dvakrát až třikrát větší než některé lokality, na nichž Apollo dosud přežívá na Slovensku nebo v Polsku.
Práce je to opravdu extrémní a nebezpečná a na některých místech musíte doslova kouzlit na laně. Díky projektu Krakonošovy zahrady se nám podařilo zakoupit speciální vybavení, které nám umožňuje bezpečně se dostat i do těch nejnepřístupnějších míst.
A to není všechno. Zatím jsme se soustředili pouze na jednu hlavní lokalitu, ale v nadcházejícím období začneme připravovat druhý domov pro motýlího krále, který je nedaleko. Podrobně jsme také prošli okolí a zmapovali výskyt živných i nektarodárných rostlin, stejně jako okolní louky a potenciální koridory, které mohou sloužit jako síť úkrytů pro Apolena. Jedná se o takové mikrostanoviště, které motýlu královskému pomáhají přecházet silnici při cestě za novým domovem nebo pářením. Je to trochu podobné, jako když si představíte kameny, po kterých přeskakujete z jednoho břehu řeky na druhý.
Těšíme se, až to tu bude vonět a bzučet. V loňském roce obnovené skalky již přilákaly různé druhy kvetoucích rostlin a hmyzu, které zde dříve neměly dostatek prostoru a světla, včetně například sršně vázaného na ostrožku nebo Zygaena ephialtes, který byl na české i polské straně Krkonoš znám pouze z jediné lokality, ačkoliv se zde v minulosti běžně vyskytoval. A díky novým nálezům vzácných motýlů v loňském roce je nyní nesporné, že aktivity směřující k návratu Parnassius Apollo pomáhají přežít několika nejvzácnějším druhům motýlů v Krkonoších, jako jsou modrásek nejmenší a lesní nebo okáč stříbroskvrnný.
Parnassius Apollo, jak se tento velký horský motýl podle boha Apollóna také nazývá, se dnes potýká s velkými problémy. Jeho početnost v celé střední Evropě rychle klesá v důsledku zhoršujících se podmínek v jeho přirozeném prostředí, které jsou ovlivněny jak lidskou činností, tak změnou klimatu. Ani na výše zmíněných lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu již nedaří, a to především v důsledku opuštění tradičních způsobů hospodaření, kdy byly nadměrné a rozrůstající se porosty regulovány především pastvou zvířat. V loňském roce poklesly počty Parnassius apollo někde až o 90 %. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli při zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu a udržení populace tohoto motýla v našem regionu.
Před několika týdny se v záchranné stanici vylíhly z vajíček housenky další generace Parnassius Apollo a nyní jich jsou stovky. Vlastní líhnutí motýlů by mohlo proběhnout v červnu, poté plánujeme první pokusné vypuštění samců na krkonošských lokalitách, kde probíhaly zmíněné terénní práce v loňském roce. Přetvářet biotop podle tzv. lidského pohledu nemá velký smysl, i když jsme přesvědčeni, že naše snahy jsou správné. Pozorováním některých znaků chování motýlů, které mohou prokázat přímo v terénu, se můžeme poučit ze zbytečných chyb a nasměrovat naše úsilí správným směrem.
