Sudety

This post is also available in: English (Angličtina) Deutsch (Němec)

Oblast Sudet zahrnuje pohoří Krkonošské a Kamenné v Polsku i v České republice.

Geomorfologie

Krkonoše tvoří kompaktní pohoří, které se táhne od podhůří přes stoupající svahy až k charakteristickým náhorním plošinám a vrcholí na hoře Sněžka (1603 m n. m.). Vyznačuje se množstvím terénních útvarů: náhorními plošinami, ledovcovo-erozními kary a výklenky, skalními suky, zvětralinovými kary, údolími potoků, soutěskami a vodopády. V hlavní části převládají žulové horniny, ve východní části metamorfované. Kamenné hory se vyznačují strmými svahy a hlubokými údolími. V oblasti se nachází množství skalních útvarů a sesuvů. Rozprostírají se od 500 m n. m. až po nejvyšší nadmořskou výšku 936 m. n. m. u Waligóry. Z hlediska ochrany jasoně červenookého v Krkonoších jsou nejdůležitější podhůří a postglaciální kary jako místo pro rozvoj druhu, zatímco luční ekosystémy jsou důležitou migrační cestou na jih. Unikátní oblastí je Mały Śnieżny (Malý Sněžný) kar, kde dochází k pronikání čedičových hornin a roste zde dostatek rozchodnice růžové (Rhodiola rosea), živné rostliny pro housenky jasoně červenookého.

Podnebí

Klimatické podmínky jsou ovlivněny především výškou a velikostí pohoří, díky nimž se zde vytváří místní horské klima. To ovlivňuje délku zimy a její drsný charakter: výrazné srážky, velké výkyvy teplot a silné větry. Jasoň červenooký je dobře přizpůsoben životu v proměnlivých klimatických podmínkách hor. Housenky jsou schopny přežít nepříznivé počasí, jako jsou krátká období sněžení a nízké noční teploty na jaře.

Hydrologická síť

Tvoří ji převážně horské toky s hydrofilními společenstvy vysokých bylinných lemů a jezer, s postglaciálními horskými jezery a mokřadními biotopy, včetně vrchovišť na krkonošské náhorní plošině. Má pozitivní vliv na udržení stepních stanovišť, které jasoni využívají při migraci. Ta nabízejí celé spektrum nektarodárných rostlin, které kvetou jedna po druhé, čímž je zajištěno delší období přístupu k potravě.

Vegetace

Vegetace je to, co Krkonoše specificky odlišuje od hor střední Evropy. Na poměrně malé ploše rostou druhy z různých geografických oblastí, z nichž mnohé jsou vzácné a ohrožené. Vyskytují se zde i postglaciální relikty a endemity (např. Campanula bohemica, Thymus alpestris). V pohoří roste 259 druhů hub, 630 druhů lišejníků, z toho 12, resp. 53 chráněných. Zahrnují 1103 taxonů cévnatých rostlin (75 chráněných), 452 druhů mechů a játrovek (57 chráněných) a 26 typů přírodních stanovišť. V Kamenných horách se nachází 17 typů přírodních stanovišť, které pokrývají celkem téměř 50 % území. Z těchto stanovišť jsou některá pro ochranu jasoně červenookého skutečně významná.

Fauna

Druhové složení a specifičnost krkonošské fauny, včetně mnoha endemitů, jsou výsledkem klimatických podmínek, které zde panují, stávající vegetace, předchozího způsobu využívání půdy a postglaciální krajiny. Proto se zde vyskytují arktické a boreálně-horské druhy. Žije zde 47 druhů savců, 194 druhů ptáků, 5 druhů plazů, 6 druhů obojživelníků, 23 druhů ryb a přes 15 000 druhů bezobratlých. Kamenné hory jsou významným útočištěm živočišných druhů uvedených v příloze II Směrnice o stanovištích, zejména netopýrů (např. Myotis emarginatus a Rhinolophus hipposideros) a motýlů (např. Phengaris nausithous a Phengaris teleius). Kromě toho tvoří důležitou součást ekologického koridoru Sudet, neboť jsou jedinou zachovalou oblastí mezi Krkonošemi na západě a Stolovými horami na východě.

Význam oblasti pro ochranu druhu

Pokusy o reintrodukci jasoně červenookého v Sudetech byly učiněny na konci 20. století. V letech 1994-95 bylo v rezervaci Kruczy Kamień úspěšně vysazeno 50 oplodněných samic. Populace byla soběstačná až do roku 2006, kdy byla v letech 2006 a 2008 doplněna o další jedince (odebrané z populace v Pieninách). V letech 2007 a 2008 byli motýli vypuštěni také na adaptační plochu v Chojniku. V KPN byla rovněž vyvinuta strategie chovu druhu ex-situ. Tyto lokality byly vybrány vzhledem k přítomnosti optimálních nebo téměř optimálních klimatických podmínek pro P. apollo a také geomorfologii, složení a kvalitě biotopů v podobě mozaiky nektarodárných luk a osluněných travnatých svahů, což jsou podmínky pro přežití stabilní populace.

Důležitý je také vysoký stav ochrany vybraných území. Území se překrývá se 4 zvláště chráněnými územími soustavy Natura 2000: Karkonosze, Góry Kamienne, Krkonoše a Stawy Sobieszowskie. Všechny tyto oblasti Natura 2000 chrání mozaiku optimálních stanovišť P. apollo, zejména v Kamenných horách. Část aktivit bude zaměřena na území s nejvyšším režimem národní ochrany, tj. na Karkonoski park narodowy a Krkonošský národní park, které navíc tvoří biosférickou rezervaci MAB UNESCO, a rezervaci Kruczy Kamień u Lubawky. V rámci projektu bude pokračovat pilotní akce obnovy sudetské populace P. apollo (v pohoří Chojnik, rezervaci Kruczy Kamień a prostřednictvím ex-situ chovu KPN) a bude také rozšířena. Pro zvýšení ekologického efektu – vytvoření stabilní populace jasoně a minimalizaci rizik – se plánuje dodatečné zřízení dvou ex-situ chovných center na polské a české straně Sudet a výběr dalších optimálních lokalit pro introdukci a migraci (stepping stones – tranzitní stanoviště s rostlinnou skladbou podporující druh) druhu.

#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!

%d bloggers like this: