Bílé Karpaty

This post is also available in: English (Angličtina) Deutsch (Němec)

Geomorfologie

Bílé Karpaty patří do vnější části Západních Karpat. Základem oblasti je magurský flyš, který se skládá ze střídajících se vrstev pískovců a jílovců. Reliéf je dán rozdíly v odolnosti jednotlivých vrstev flyše vůči erozi. Tvrdé pískovce tvoří nejvyšší, morfologicky nejvýraznější partie, zatímco místa s měkkým podložím vytvářejí dlouhé, mírné svahy a hladké hřbety.

Podnebí

Oblast leží v přechodné zóně mezi přímořským a kontinentálním klimatem. Na úpatí Bílých Karpat má mírně teplé podnebí. Nejvyšších srážkových hodnot dosahuje v létě, převážně v červenci. Sněhová pokrývka se obvykle vyskytuje v nadmořských výškách nad 300 m od konce listopadu do března.

Vegetace

Rozmanitost lučních porostů je velmi vysoká. Na ploše 1 m2 bylo zaznamenáno až 82 různých druhů rostlin, které vytvářejí evropsky významná ohniska biologické rozmanitosti. Polopřirozené suché trávníky a křovinaté facie na vápnitých podkladech se vyskytují na teplých svazích a skládají se z mnoha různých druhů trav a bylin. Mezi vzácné rostliny na pastvinách patří hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens) a čistec německý (Stachys germanica). V tradičních sadech se vyskytují orchideje jako např.Orchis pallens, O. purpurea, O. morio, O. mascula a Ophrys holubyana.

Fauna

Bílé Karpaty jsou díky své zeměpisné poloze a pestrým rostlinným společenstvům včetně vysokohorských prvků neobyčejně rozmanité. Druhová rozmanitost hmyzu je vysoká díky nízkému používání pesticidů, ale na druhé straně monokulturní typ současného způsobu využívání půdy je příčinou klesajícího počtu druhů hmyzu v oblasti.

Význam oblasti pro ochranu druhu

Záznamy potvrzují historický trvalý výskyt jasoně červenookého v této oblasti. Vyskytoval se zde především na intenzivních maloplošných pastvinách. Pro oblast bylo rovněž charakteristické vytváření tzv. „kamenic“ (menších či větších hromádek kamení). Postupné změny ve způsobu hospodaření, změny ve vlastnické struktuře, opuštění některých odlehlých lokalit a likvidace kamenic však vedly k postupnému vymizení tohoto motýla.

Přes všechny změny, ke kterým v poslední době došlo, se dospělci v oblasti stále sporadicky objevují, a to díky existenci stabilní populace v nedaleké lokalitě Vršatec na Slovensku. Kromě toho se na celém území na vhodných místech přirozeně vyskytují živné rostliny. Toto množství však v současné době nestačí k udržení stálé populace, proto budou v rámci projektu na projektových lokalitách vysazeny druhy rodu Sedum.

Projektové lokality, nacházející se v severní části Bílých Karpat, sousedí s lokalitou Vršatec (SK), kde se vyskytuje stálá populace jasoně červenookého. Vzájemná propojenost mezi lokalitami v CZ a SK je poměrně slabá. Přesto dochází k částečné migraci, zejména samců, kteří se sporadicky objevují na CZ straně hranice. Ve spolupráci se Štátnou ochranou prírody Slovenskej republiky budou partneři projektu pracovat na nastavení lepšího režimu managementu (např. odstraňování migračních bariér, umisťování biopásů apod.). Toto funkční propojení by bylo důležité pro zachování genetické rozmanitosti a silných populací v budoucnu.

#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!

%d bloggers like this: