Bílé Karpaty

Geomorfologie

Bílé Karpaty patří do vnější části Západních Karpat. Geologickým základem oblasti je magurský flyš, který je tvořen střídajícími se vrstvami pískovců a jílovců. Reliéf je modelován rozdíly v odolnosti jednotlivých vrstev flyše vůči erozi. Tvrdé pískovce tvoří nejvyšší, morfologicky nejvýraznější partie, zatímco místa s měkkým podložím vytvářejí dlouhé, mírné svahy a hladké hřbety.

Podnebí

Oblast leží v přechodné zóně mezi přímořským a kontinentálním klimatem. Úpatí Bílých Karpat má mírně teplé podnebí. Nejvyšších srážkových hodnot bývá dosaženo v létě, většinou v červenci. Sněhová pokrývka se obvykle vyskytuje v nadmořských výškách nad 300 m od konce listopadu do března.

Vegetace

Druhová rozmanitost lučních porostů je velmi vysoká. Na ploše 1 m2 bylo zaznamenáno až 82 různých druhů rostlin. Luční porosty tak vytvářejí evropsky významná ohniska biologické rozmanitosti. Polopřirozené suché trávníky a křovinaté facie na vápnitých podkladech se vyskytují na teplých svazích a roste zde mnoho různých druhů trav a bylin. Mezi vzácné rostliny na pastvinách patří hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens) a čistec německý (Stachys germanica). V tradičních sadech se vyskytují orchideje jako např. vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač nachový (O. purpurea), vstavač kukačka (O. morio), vstavač mužský (O. mascula) a tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holoserica subsp. holubyana).

Fauna

Bílé Karpaty jsou díky své zeměpisné poloze a pestrým rostlinným společenstvům včetně vysokohorských prvků neobyčejně rozmanité. Druhová rozmanitost hmyzu je vysoká díky malému používání pesticidů. Na druhé straně monokulturní typ současného způsobu využívání půdy je i zde příčinou klesajícího počtu druhů hmyzu i početnosti populací.

Význam oblasti pro ochranu druhu

Historický trvalý výskyt jasoně červenookého v oblasti Bílých Karpat potvrzují záznamy. Vyskytoval se zde především na intenzivních maloplošných pastvinách. Pro oblast bylo rovněž charakteristické vytváření tzv. „kamenic“ lidmi (menších či větších hromádek kamení). Tyto kamenice představovaly vhodné biotopy pro housenky Apolla. Postupné změny ve způsobu hospodaření, změny ve vlastnické struktuře, opuštění některých odlehlých lokalit a likvidace kamenic však vedly k postupnému vymizení tohoto motýla.

Přes všechny změny, ke kterým v poslední době došlo, se dospělci v oblasti stále sporadicky objevují, a to díky existenci stabilní populace na nedaleké lokalitě Vršatec na Slovensku. Kromě toho se na celém území na vhodných místech přirozeně vyskytují živné rostliny. Jejich množství však v současné době nestačí k udržení stálé populace, proto budou v rámci projektu na projektových lokalitách vysazeny vhodné druhy rodu rozchodník (Sedum).

Projektové lokality, které se nacházejí zejména v severní části Bílých Karpat, sousedí s lokalitou Vršatec (SK), kde se vyskytuje stálá populace jasoně červenookého. Vzájemná propojenost mezi lokalitami v Česku a na Slovensku je poměrně slabá. Přesto dochází k částečné migraci, zejména samců, kteří se sporadicky objevují i na české straně hranice. Ve spolupráci se Štátnou ochranou prírody Slovenskej republiky budou partneři projektu pracovat na nastavení lepšího režimu managementu (např. odstraňování migračních bariér, umisťování biopásů apod.). Toto funkční propojení bude důležité pro zachování genetické rozmanitosti a silných populací v budoucnu.

#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!