Právní rámec a účinky reintrodukce v Evropě
Aidan Whitfield, politický poradce, Butterfly Conservation Europe
Od roku 1992 poskytuje právní rámec pro ochranu zvláštních stanovišť a vzácných druhů živočichů a rostlin směrnice EU o stanovištích. Zavedla soustavu chráněných území Natura 2000 a přísnou ochranu více než 400 druhů, mezi něž patří i Apollo Parnassius apollo a Apollo Parnassius mnemosyne.
Směrnice úspěšně chrání některá stanoviště a druhy, ale mnoho druhů ubývá v důsledku tlaků, jako je intenzifikace zemědělství a znečištění pesticidy a hnojivy.
Evropský systém sledování motýlů (eBMS) poskytl důkazy o úbytku motýlů, včetně indexu motýlů travních porostů, který ukazuje 39% pokles početnosti od 90. let 20. století.
Od roku 2015 využívá EU údaje ze systému eBMS při vytváření nových politik na ochranu motýlů a dalších opylovačů:
- V roce 2018 přijala EU Iniciativu pro opylovače, která financovala projekty ABLE a SPRING s cílem zvýšit monitoring motýlů a opylovačů v celé Evropě.
- V roce 2021 přijala EU strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, jejímž cílem je chránit přírodu a zvrátit degradaci ekosystémů.
- V červnu 2022 navrhla Evropská komise zákon o obnově přírody, jehož cílem je do roku 2030 obnovit alespoň 20 % pevniny a moře v EU a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu. Bude rovněž vyžadovat, aby členské státy vypracovaly národní plány obnovy (které by mohly zahrnovat reintrodukci druhů). Jedná se o nařízení EU, které bude mít okamžitou účinnost ve všech členských státech, jakmile bude přijato Evropským parlamentem a Radou.
Správa a ochrana stanovišť
David Cíp, Český svaz ochránců přírody & Zdeněk Faltýnek Fric, Biologické centrum AV ČR & Česká společnost pro ochranu motýlů a můr (SOM)
David Číp, předseda mezinárodní ochranářské skupiny JARO, a Zdeněk Fric z Entomologického ústavu AV ČR společně nastínili hlavní příčiny masivního úbytku mozaikovité diverzity krajiny a s tím souvisejícího úbytku hmyzu a přiblížili některé inovativní metody aktivního managementu.
Nejvíce ohroženými biotopy jsou v současnosti varianty travních porostů, které historicky vznikaly a udržovaly se vlivem různých typů narušení způsobených abiotickými i biotickými podmínkami, včetně lidské činnosti. Jmenovány byly faktory jako např. ledové a sněhové laviny, lesní požáry, sezónní masivní rozliv řek, větrné polomy nebo kůrovcové kalamity, ale také vliv velké diverzity megaherbivorů, jako jsou divocí koně, tur(Bos primigenius), zubr(Bison bonasus), losi atd. Až do cca počátku 20. století dokázal člověk tradičními způsoby hospodaření v krajině a zemědělstvím pokrýt úbytek většiny těchto faktorů. To se drasticky změnilo s příchodem velkoplošného zemědělství založeného na monokulturách, intenzifikaci a masivním používání chemických látek, také přeměnou luk na ornou půdu, zalesňováním a přirozenou sukcesí v důsledku opuštění využívání extenzivní pastvy.
To vedlo k masivnímu úbytku biologické rozmanitosti a k pronikání keřů a dřevin na cenná otevřená stanoviště. Kromě toho v důsledku změny klimatu zvýšené znečištění dusíkem podporuje rychlejší růst zelené biomasy. Ruku v ruce s úbytkem hmyzu vymírají vzácné druhy vázané na přirozená bezlesí (včetně Apolena). naléhavá potřeba vyvinout účinné metody ochrany přírody pro udržení přirozených otevřených stanovišť v chráněných územích přinesla i návrat tradičních způsobů obhospodařování krajiny pomocí kos, kombinované pastvy ovcí, koz, také velkých býložravců, jako jsou zpětně vyšlechtění tuři, divocí koně a zubři, a také využívání mas turistů a sportovců pro sešlapávání vegetace nebo používání těžké techniky, jako jsou buldozery nebo tanky. Každý z těchto způsobů managementu má svá omezení a je nutné umět je správně kombinovat i pro ochranu tak křehkého druhu, jakým je Parnassius apollo.
Nové tváře tradičních technik sečení
Max Rossberg, generální ředitel Evropské společnosti pro divočinu.
Před vynálezem automatických sekacích technik se při sečení louky používaly kosy nebo jiné ruční sekací nástroje, které umožňovaly hmyzu, ptákům hnízdícím na zemi a drobným savcům uniknout zpod ostří. V dnešní době jsou však moderní rotační sekačky nebo rotační mulčovače mnohem méně shovívavé, a tak nám při obhospodařování travnatých ploch uniká méně živočichů. Automatické sekačky byly vyvinuty proto, aby byly rychlejší a efektivnější, a šetřily tak majitelům pozemků čas, a tím i peníze. Nože se otáčejí příliš rychle na to, aby jimi zvířata prolétla, a obvykle jsou mnohem blíže k zemi než dříve, což znamená, že mají méně prostoru se před nimi ukrýt. Pohybující se nože rotačních sekaček navíc vytvářejí sací sílu, která vtahuje téměř všechny organismy, které v současné době tento kousek trávy obývají. Pokud je k systému připojen kondicionér na seno nebo drtič trávy, těch několik málo kusů hmyzu, které přežily proces sečení, často uvízne uvnitř sena a následně se uzavře do balíků sena. Moderní žací stroje tak ovlivňují všechny aspekty luční fauny a někdy mají dopad na celé místní populace určitého druhu.
Samotné sečení však nemusí být pro volně žijící živočichy tak škodlivé. Existují způsoby, jak upravit hospodaření na loukách tak, aby umožňovalo rozmnožování drobných živočichů, např. tím, že:
- Vytvoření režimu sečení příznivého pro volně žijící živočichy, kdy sečení probíhá mimo období jejich rozmnožování.
- Použití mozaikovitého nebo rotačního sečení, které umožní zvířatům přecházet z jedné plochy na druhou, než je tato plocha posečena. K tomu je užitečné i postupné obhospodařování.
- Používejte výšku sečení alespoň 8 cm, aby zvířata mohla uniknout pod nože.
- Nepoužívejte mulčovače nebo vakuové sekačky.
- Omezte jízdu po loukách bohatých na divokou zvěř na minimum.
To samozřejmě závisí na ochotě vlastníků půdy přizpůsobit se a na jejich ekonomické situaci – proto je důležité vytvářet konečné produkty za spravedlivé ceny, prostřednictvím kterých mohou spotřebitelé podporovat udržitelnější hospodaření s půdou.
#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!
