Exkurze

Návštěva chovatelských zařízení v Jagniątkówě a Barchově

Chovné zařízení Jagniatków (PL)

Na chovné stanici v Jagniątkowě odborník na reintrodukci Grzegorz Hajnowski nejprve představil samotnou chovnou stanici, kde bylo v uplynulých letech odchováno několik generací motýla Apollo, čítajících mnoho tisíc jedinců. Velká část odchovaných motýlů nebo jejich housenek byla vypuštěna do volné přírody, menší část slouží k zajištění chovu v následujících letech.

Grzegorz se pak zaměřil na detaily samotného chovu, ukázal účastníkům své know-how, poradil, na co si dát pozor a čeho se vyvarovat. Zejména se zaměřil na vejce a jejich uchování přes zimu. V této důležité fázi chovu není nutné věnovat vejcím přehnanou péči – stačí je zabezpečit proti případným predátorům a příliš vysoké vlhkosti (hrozí napadení plísněmi). Krabičky, v nichž jsou Petriho misky s vajíčky naskládány, lze bez problémů umístit venku (simulace přezimování vajíček v přírodě). Pouze v případě silných mrazů nebo jiných extrémních povětrnostních podmínek se doporučuje umístit krabičky dočasně do nevytápěné místnosti (např. do sklepa).

Grzegorz poté hovořil o dalších krocích v chovu. Zdůraznil zejména, že housenky jsou velmi žravé. S tím souvisí i nutnost zajistit dostatek živných rostlin. V podmínkách chovu v Jagniątkówě je to především Hylotelephium maximum, v menší míře i další druhy rozchodníků. Pro dospělé jedince je nutné zajistit nektaronosné rostliny. V chovné stanici jsou navíc nektaronosné rostliny postřikovány nasyceným roztokem vanilinového cukru pro zvýšení energetické hodnoty.

Chovné zařízení Barchov (CZ)

Poté se účastníci přesunuli do chovného zařízení v Barchově v České republice. Miloš Anders, který stanici vede, má dlouholeté zkušenosti s chovem různých (většinou ohrožených) druhů motýlů a detailně zná životní nároky a potřeby dospělců i housenek. S chovem motýla Apollo začal teprve letos v dubnu, ale i za tuto krátkou dobu se mu podařilo úspěšně odchovat dospělce. Vajíčka nakladená odchovanými samicemi budou použita k pokračování chovu v dalších letech.

Na základě systematického pozorování dospěl Miloš k závěru, že nejlepší živnou rostlinou je Hylotelephium maximum. Tento druh housenky obvykle preferovaly, i když jim byl nabídnut jiný druh rozchodníku. Důležitým zjištěním je, že zejména mladé housenky jednoznačně preferují šťavnaté mladé listy z vrcholků rostoucích rostlin nebo mladé rostliny vyklíčené ze semen.

V průběhu roku se Miloš potýkal také s vyšším úhynem housenek. Na základě svých pozorování dospěl k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou byly vysoké letní teploty. Chovatelská stanice se nachází v Polabí, které patří k nejteplejším oblastem České republiky. Upozornil na to své kolegy z VIS, jejichž chovná stanice bude umístěna na jižní Moravě, která je klimaticky velmi podobná. Z diskuse s dalšími přítomnými vyplynulo, že zvýšená mortalita může být způsobena i toxickými látkami, které se v rostlinách rozchodníků tvoří při vysokých teplotách. Vhodným opatřením proto může být pěstování matečných rostlin spíše v polostínu než na přímém slunci (alespoň v létě).