Rakouské Alpy

This post is also available in: English (Angličtina) Deutsch (Němec)

Geomorfologie

Rakouské Alpy jsou téměř celé zahrnuty do rakouského alpského biogeografického regionu (s výjimkou jedné dílčí lokality, která leží v kontinentálním bioregionu). Lze je rozdělit do tří odlišných oblastí: Centrální Alpy, Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy. Severní vápencové Alpy se nacházejí ve Vorarlbersku a podél německé hranice přes Horní a Dolní Rakousko. Jižní vápencové Alpy se nacházejí podél slovinských a italských hranic s Rakouskem. Na rozdíl od Severních a Jižních vápencových Alp jsou Centrální Alpy tvořeny především rulami a břidlicemi a nachází se zde také většina rakouských ledovců. Většinu Alp pokrývá půda, přičemž druhová rozmanitost rostlin se výrazně liší v závislosti na pH půdy i nadmořské výšce.

Podnebí

Rakouské Alpy leží v mírném klimatickém pásmu, zatímco horská oblast se vyznačuje poměrně vlhkým sněhovým podnebím. Sezónní klimatické výkyvy mohou způsobovat meziroční výkyvy. Od dubna do května může panovat vlhké a chladné klima nebo například od března do května Tyto výkyvy nepředstavují pro (sub)populace jasoně žádné nebezpečí. Na dílčích lokalitách se průměrné teploty na jaře pohybují mezi -5 až +18 °C a na začátku léta jsou teplé a slunečné s 9 až 26 °C.

Hydrologie

V Rakousku se nachází přibližně 1 300 ledovců, a proto je zde také obrovské množství větších i menších alpských jezer. Jezera jsou napájena nesčetnými řekami a potoky, které mají pro alpské ekosystémy zásadní význam. Větší řeky, jako jsou Lech, Inn, Mur a Salzach, napájejí ještě větší řeky: Dunaj a Rýn.

Vegetace

V Alpách se vyskytuje více než 3 000 druhů rostlin, které jsou často dobře přizpůsobeny svému stanovišti, protože jsou závislé na specifických topografických podmínkách. Přibližně polovina projektové oblasti je zalesněna, především jedlí (Abies alba), modřínem (Larix decidua), smrkem (Picea abies), borovicí (Pinus sylvestris), borovicí limba (Pinus cembra) a borovicí černou (Pinus nigra). V nadmořské výšce pod 600 m se vyskytují listnaté lesy tvořené převážně bukem lesním (Fagus sylvatica). V alpské oblasti se vyskytuje asi 20 % všech cévnatých rostlin. Od údolí až po horské vrcholy se setkáváme s gradientem rozmanitých ekosystémů s různými druhy rostlin, což činí některé oblasti velmi křehkými a náchylnými k antropogenním změnám. Pro Apolla je zvláště důležitá larvální hostitelská rostlina rozchodník bílý (Sedum album), jehož počet ubývá v důsledku zvyšování zastínění rostoucí křovinnou vegetací.

Sedum album

Fauna

Rakouské Alpy jsou domovem více než 45 000 živočišných druhů. Největší část z nich tvoří bezobratlí živočichové. Charakteristickými obratlovci alpské oblasti jsou svišť (Marmota marmota), kamzík (Rupicapra rupicapra), kozorožec (Capra ibex), zajíc polní (Lepus timidus) a orel skalní (Aquila chrysaetos). Početnost a diverzita hmyzu v posledních letech rapidně klesá, a to zejména v důsledku dlouhodobého působení znečišťujících látek. K vymizení populací jasoně navíc přispěla i intenzifikace zemědělství a s ní spojený úbytek extenzivních luk, používání pesticidů, zalesňování a změna způsobu pastvy, např. pastva ovcí nebo koz. Zejména v nížinných populacích měly na populace jasoně velký vliv vyšší teploty v důsledku klimatických změn a rozsáhlé používání pesticidů ve vinařství. Zajištění příznivých podmínek pro deštníkové druhy hmyzu, jako je například právě jasoň červenooký (Parnassius apollo), je proto důležité.

Význam oblasti pro ochranu druhu

Projektové lokality byly vybrány jakožto oblasti s nejvyšší prioritou pro ochranu jasoně červenookého (Parnassius apollo) v Rakousku. V těchto oblastech došlo k poklesu populace jasoně a v některých z nich tento druh dokonce vymizel. Úbytek populace v Rakousku za posledních 25 let je 20-50%. V rakouském červeném seznamu je jasoň od roku 2005 veden jako “téměř ohrožený”, poddruhy však nejsou v seznamu samostatně uvedeny. V nejaktuálnějších červených seznamech rakouských spolkových zemí se uvádí, že v Burgenlandu a Vídni je Apollo “vyhynulý”, ve Štýrsku a Korutanech “silně ohrožený”, v Tyrolsku, Salcbursku a Horním Rakousku “ohrožený” a ve Vorarlbersku “téměř ohrožený”. V Dolním Rakousku je Parnassius apollo uveden jako “ohrožený”, ale nížinné populace téměř vyhynuly.. Dolní Rakousko je tedy zodpovědné za stanovení opatření na podporu posledních nížinných populací a stanovišť jasoně v Rakousku.

#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!

%d bloggers like this: