V červnu se Krkonoše na krátkou dobu staly domovem velmi vzácného motýla Apollo. Tento motýl je pozůstatkem z doby ledové a jeho přirozené prostředí tvoří osluněné horské skály s množstvím kvetoucích rostlin. Z české přírody zmizel téměř před sto lety v důsledku ztráty svého přirozeného prostředí. Nyní motýl Apollo čelí bezprostřednímu ohrožení i u našich sousedů: ve slovenských a polských Karpatech nebo v rakouských Alpách. Jejich úbytek urychlují i klimatické změny, protože se pro ně jednoduše příliš otepluje.
Snaha o záchranu Apolla
Naši ochránci přírody se snaží tento úbytek populace zvrátit zachováním jejích původních stanovišť, ale snaží se také vytvořit nové, náhradní prostředí. Takové místo nyní vzniklo v Krkonoších. Od srpna 2022 zde probíhají intenzivní práce na vyklízení skal, které budou sloužit jako náhradní stanoviště pro tyto ikonické motýly. Brzy poté se na lokalitě objevilo mnoho kvetoucích rostlin a s nimi i motýli, jako je v Krkonoších kriticky ohrožený modrásek malý, vlaštovičník obecný, císařka fialová a četní okáčci.
Testování nového stanoviště: Vypouštění motýlů pouze pro samce
Bylo načase nechat lokalitu otestovat jejími budoucími obyvateli. Za tímto účelem bylo vypuštěno celkem 100 samců ze záchranného chovného programu, kteří již splnili svou reprodukční úlohu, aby zde dožili své dny. Možná se ptáte, proč jen samci? Jakmile každý samec oplodní samici, nemá již žádný rozmnožovací účel, zatímco samice stále potřebují klást vajíčka pro další generaci a jsou nezbytné pro udržení populace. Pokud by se vypuštění nepodařilo, nezbylo by nám nic, kdybychom vypustili celou populaci. Motýli byli před vypuštěním očíslováni značkovačem, a to jednak pro účely monitoringu, jednak proto, aby se snížila jejich hodnota pro případné sběratele.
Naše metoda vypouštění pouze samců se krátce po zveřejnění setkala se skepticismem. Objevily se spekulace, že samci budou hledat samice a opustí lokalitu, což zkreslí naše výsledky. Dnes jsme zpracovali údaje z opakovaného odborného monitoringu a můžeme potvrdit, že tyto teorie se nepotvrdily. I v přírodě se samci motýlů přirozeně líhnou o několik dní dříve než samice a musí na ně čekat. Samci se po celé tři týdny pravidelného monitoringu chovali na lokalitě zcela normálně, nebyly pozorovány žádné „odlety“ mimo lokalitu a zůstávali po dlouhou dobu zcela vitální.
Pozitivní chování a připoutání k místu
Motýli vykazovali své typické chování, včetně aktivního hlídkování, teritoriálních bojů s ostatními samci a především rozprostření se po lokalitě a rovnoměrného obsazení celé plochy s častým vzájemným kontaktem. To je pro ně klíčové, protože, jak bylo mnohokrát pozorováno v praxi, tento jev vede k silnějšímu připoutání motýlů k lokalitě. Lidsky řečeno, jejich logika říká: „Je tu spousta dalších motýlů, takže tu musí být i více samic, a to se mi líbí.“ V tomto případě se jedná o motýly, kteří se na lokalitě zdržují. V tomto případě jsme ovšem nebohé samečky trochu podvedli. Pozitivní výsledky monitoringu však naznačují, že apoloni na naši lest nepřišli.
Celkově lze říci, že monitoring vykázal naprosto skvělé výsledky, takže můžeme považovat část projektu zaměřenou na management dospělých za úspěšnou (i když ještě ne dokončenou!). Tím však příběh nekončí, neboť je stále třeba zajistit dostatek prostoru pro hostitelské rostliny motýlů rodu Apollo. I proto jsme zatím motýly nevypustili v plném počtu; aby se tomuto náročnému motýlu v Krkonoších dařilo, musí být vše perfektní.
