Ve středu 12. června 2024 vypustil český partner JARO do Krkonoš 50 motýlů rodu Parnassius apollo! Vydali se zkontrolovat kvalitu prostředí, které pro ně ve spolupráci s mnoha partnery již třetím rokem připravujeme v rámci projektu LIFE Apollo2020.
David Číp z mezinárodní ochranářské skupiny JARO uvedl, že vypuštění motýla Parnassius apollo do volné přírody předcházela úprava vybrané a blíže nespecifikované lokality tak, aby vyhovovala motýlovi, kterému hrozí vyhynutí v České republice i v zahraničí. Organizátoři projektu vnímají tohoto motýla, který v České republice vyhynul v roce 1935, jako symbol ochrany horské přírody. V 80. letech 20. století se jej podařilo vrátit na Štramberk na severní Moravě, kde dosud žije jeho slabá populace.
„Nyní se ho společně se Správou KRNAP, Nadací Škoda Auto a dalšími partnery snažíme vrátit do Čech, kde naposledy žil v Krkonoších a Podkrkonoší zhruba před 100 lety. O návrat vzácného jasanu se snažíme již třetím rokem,“ uvedl David Číp. Loni se pokus o první zkušební vypuštění motýlů nezdařil kvůli komplikacím v motýlí záchranné stanici. „Technologie chovu však byla upravena, takže se letos vylíhla třetí generace, která může konečně vyrazit ven,“ dodal Číp.
Ochránci přírody budou sledovat, zda se motýlům bude v obnovených podmínkách krkonošské přírody dařit. „Odborníci, se kterými spolupracujeme, se domnívají, že se nám podařilo obnovit podmínky pro Parnassius apollo v terénu do té míry, že by to mohlo stačit k tomu, aby apoloni po vypuštění zůstali na místě, které pro ně připravujeme,“ uvedla koordinátorka projektu Tereza Macečková ze skupiny JARO.
Ochránci přírody zatím vypouštějí pouze samce, aby případné ztráty obtížně odchytitelných jedinců byly co nejmenší. „Samice jsou pro další chov nejcennější. Pokud se však vypouštění samci udrží, začnou se chovat přirozeně, vyhledávat samice, které se líhnou až po samcích v přírodě, a zůstanou zde několik dní po vypuštění, bude šance na jejich trvalé usídlení mnohem větší,“ uvedl Číp.
Podle něj bude mít příští rok smysl vypustit i samice a pokusit se přejít do poslední závěrečné fáze projektu, kdy by se apoloni mohli začít rozmnožovat ve volné přírodě. „V tuto chvíli jsme zhruba v polovině cesty, i když to nejtěžší máme asi za sebou,“ řekl chovatel motýlů skupiny JARO Miloš Andres. Podle něj je chov vzácných druhů motýlů velmi náročný, i když jde „jen“ o odchov vajíček do dospělého stadia. Za nejnáročnější úkol, který trvá několik let, označil přípravu prostředí pro motýly v kombinaci s jejich vypouštěním bez nutnosti dalších posil z chovu.
Ochránci přírody motýly místo vypouštění utajují, aby je nemohl chytit sběratel. Na horní stranu křídel každého motýla napsali číslo. „Je to jednak kvůli evidenci, ale také kvůli jejich ochraně. Pro případné sběratele jsou tak bezcenní,“ řekl Číp.
Ochránci přírody v loňském roce v Krkonoších upravili asi hektar zarostlého skalnatého terénu a již zaznamenali rozšíření vzácných druhů kvetoucích rostlin a hmyzu, které se v Krkonoších kvůli nedostatku místa vyskytují sporadicky. Projekt je zaměřen i na obnovu celých biotopů, péče o Parnassius apollo pomáhá chránit další citlivé druhy. „Snad nám vypuštění samečci dají naději, že jdeme správným směrem a budeme mít šanci se s tímto krásným motýlem setkat v Krkonoších natrvalo,“ dodal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V roce 2022 začala v několika oblastech střední Evropy praktická část mezinárodního projektu LIFE Apollo2020 na ochranu okáče Apollo, jednoho z nejohroženějších evropských motýlů. Misi za jeho návrat do Krkonoš realizují členové skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš budou od roku 2021 realizovat členové skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a partnerskými organizacemi z Polska, Česka a Rakouska.
