Jak psi pomáhají při odhalování housenek Apollo

Lidé objevili citlivost psího nosu už před tisíci lety a původně ho využívali k lovu. Přesunuli se do současnosti a z těchto zvířat se stali cenní členové naší společnosti, kteří slouží u policie, na celnici, v armádě a při záchranných misích. Psi mají neuvěřitelný čich, který je milionkrát citlivější než náš. Souvisí to s četnými pachovými receptory v jejich nose a vysoce vyvinutými nosními zpracovatelskými centry v jejich mozku. Psi nejenže používají svůj nos k detekci pachů, ale dokáží také s úžasnou přesností rozlišovat mezi různými pachy.

Díky tomu se psi v posledních 30 letech stali nepostradatelnými ve výzkumných a ochranářských projektech. Tito psi-čmuchalové byli vycvičeni k různým úkolům, od sledování vlků, rysů, divokých koček nebo netopýrů až po identifikaci mršin (mrtvých těl), vrhů a dokonce i zaměřování drobného hmyzu. Možnosti jsou téměř neomezené, pokud cílový objekt vydává pach, psi jej mohou vystopovat. Zatímco v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu je tento typ využití psů běžný, v Evropě zůstává využití psů na ochranu přírody nebo druhů poměrně neznámé.

A #LIFEApollo2020 je hrdý na to, že je jedním z těchto vědeckých projektů!

Co: Zaměřujeme se na sběr dat o Parnassius apollo, přičemž klíčovou roli při mapování populací housenek na vybraných lokalitách hrají detekční psi. Tito psi zajišťují přesný a neinvazivní sběr dat tím, že identifikují jedinečné pachy spojené s housenkami Apollo a jejich stanovišti.

Jak: Psi procházejí speciálním výcvikem, který je učí rozpoznávat jedinečné pachy spojené s housenkami Apollo. Nejprve pes očichá živé housenky a dostane za to pamlsek. Poté jsou jako herní prvek zavedeny čajové sáčky s vůní housenek. Pes se naučí spojovat nalezení čajových sáčků se získáním odměny. Jak výcvik postupuje, pes cvičí na různých místech, aby se zlepšil v identifikaci pachu housenek. Tato jednoduchá, ale účinná metoda pomáhá psovi najít housenku motýla Apollo v přírodě.

Kdy: Práce v terénu probíhají obvykle od března/dubna do června, kdy se housenky líhnou z vajíček a lezou po okolí.

Proč: Psi díky svému skvělému čichu snadno předstihnou člověka při hledání a odhalování cílů. Monitoring housenek, který usnadňuje tým lidí a psů, nás vede v úsilí o ochranu přírody a umožňuje nám činit informovaná rozhodnutí o zachování tohoto ohroženého druhu v jeho přirozeném prostředí.

Úloha pastvy hospodářských zvířat při ochraně biotopu Apollo

Autor: Vlado Vancura

Domácí pastevci, stejně jako hospodářská zvířata, se mohou zdát být pro motýly rodu Apollo nečekanými spojenci. Jejich role při vytváření vhodného prostředí pro tohoto motýla je fascinující. Když se hospodářská zvířata pasou, systematicky odstraňují vznikající výhonky stromů a keřů. Tímto způsobem udržují otevřenou krajinu. Je to proces, který pomáhá diverzifikovat louky a zachovává otevřenou krajinu, v níž se P. apollo daří.

Úlohu vytvářet vhodná stanoviště nejen pro motýly rodu Apollo, ale i pro různý další hmyz, plnili v minulosti především původní pastevci, jako jsou jeleni, srnci, divoké kozy, divocí koně, zubři nebo také vyhynulý tur. Tito divocí býložravci se svým potravním chováním zásadně podíleli na utváření krajiny a bránili nadměrnému růstu keřů a stromů. Nezáměrný vliv těchto pastevců vedl k odstranění rostoucích keřů a mladých stromů, čímž se zachovaly volné plochy. Tyto volné prostory umožňovaly přístup slunečního světla k půdě a vytvářely a udržovaly specifické podmínky nezbytné pro život Parnasius apollo. Současně tento přirozený proces diverzifikoval rostlinný život a nabídl motýlům různé zdroje nektaru a hostitelské rostliny pro jejich larvy.

Domácí zvířata, jako jsou krávy, ovce, kozy a koně, dnes plní srovnatelnou funkci při ochraně stanovišť jako původní pastevci. Pastva těchto domácích pastevců pomáhá vytvářet volné prostory a umožňuje přístup slunečního světla k půdě. V důsledku toho domácí pastevci aktivně podporují růst široké škály rostlinných druhů, které slouží jako zásobárna nektaru pro dospělé motýly (imagy) a hostitelské rostliny pro larvy. Při pečlivém managementu se domácí pastevci mohou stát partnery spolupracujícími na ochraně biodiverzity. Tento příklad názorně ukazuje, jak může lidská činnost, je-li koordinována s přírodními rytmy, výrazně prospět dobrému stavu motýlů P. apollo but teflies.

Chování při pastvě se u domácích pastevců liší. Ovce pečlivě okusují těsně u země, což vede k vytvoření řádně upravených ploch. Kozy jako spásači rozšiřují svůj dosah na listy a větvičky keřů, což způsobuje změnu struktury vegetace. Skot používá k zasažení větších ploch rozmáchlé pastevní pohyby. Každý druh přispívá k utváření životního prostředí svým osobitým způsobem. Pochopení a uplatnění různých pastevních zvyklostí četných domácích pastevců nám umožňuje vybudovat rovnováhu, která věrně odpovídá přírodním procesům a v níž se může dařit i motýlům rodu Apollo.

Dnes je prosperující biotop Apolla Parnassius, zahrnující alpínské a subalpínské trávníky, suché vápnité trávníky a svahy ve vrchovinách, ohrožen nekontrolovaným zarůstáním vegetací. Křehká rovnováha, která je rozhodující pro udržení jedinečné flóry nezbytné pro životní cyklus motýla, závisí na dobře udržovaných volných plochách. Zajištění stabilní populace Apolla vyžaduje stanoviště, které poskytuje jak živné rostliny pro larvy, tak nektarodárné rostliny pro dospělé jedince. Domácí pastviny slouží jako pojistka, která zabraňuje samovolnému zarůstání, k němuž rychle dochází při omezení nebo zastavení pastvy. Strategické řízení pastvy, zejména s pomocí koz, se ukazuje jako účinné při omezování růstu vegetace a ochraně životního prostředí nezbytného pro Parnassius apollo.

To ukazuje, jak lze koordinované úsilí o ochranu přírody, zejména prostřednictvím účinného řízení pastvy domácích zvířat, realizovat. V případě obtížné ochrany významných otevřených prostor se jako schůdné řešení pro zajištění existence Parnassius apollo jeví začlenění pastevních postupů. Poskytuje přesvědčivý model harmonické interakce s životním prostředím a zároveň zachovává podmanivý svět těchto motýlů.

Nový domov pro Apollo v Krkonoších

V červnu se Krkonoše na krátkou dobu staly domovem velmi vzácného motýla Apollo. Tento motýl je pozůstatkem z doby ledové a jeho přirozené prostředí tvoří osluněné horské skály s množstvím kvetoucích rostlin. Z české přírody zmizel téměř před sto lety v důsledku ztráty svého přirozeného prostředí. Nyní motýl Apollo čelí bezprostřednímu ohrožení i u našich sousedů: ve slovenských a polských Karpatech nebo v rakouských Alpách. Jejich úbytek urychlují i klimatické změny, protože se pro ně jednoduše příliš otepluje.

Naši ochránci přírody se snaží tento úbytek populace zvrátit zachováním jejích původních stanovišť, ale snaží se také vytvořit nové, náhradní prostředí. Takové místo nyní vzniklo v Krkonoších. Od srpna 2022 zde probíhají intenzivní práce na vyklízení skal, které budou sloužit jako náhradní stanoviště pro tyto ikonické motýly. Brzy poté se na lokalitě objevilo mnoho kvetoucích rostlin a s nimi i motýli, jako je v Krkonoších kriticky ohrožený modrásek malý, vlaštovičník obecný, císařka fialová a četní okáčci.

Bylo načase nechat lokalitu otestovat jejími budoucími obyvateli. Za tímto účelem bylo vypuštěno celkem 100 samců ze záchranného chovného programu, kteří již splnili svou reprodukční úlohu, aby zde dožili své dny. Možná se ptáte, proč jen samci? Jakmile každý samec oplodní samici, nemá již žádný rozmnožovací účel, zatímco samice stále potřebují klást vajíčka pro další generaci a jsou nezbytné pro udržení populace. Pokud by se vypuštění nepodařilo, nezbylo by nám nic, kdybychom vypustili celou populaci. Motýli byli před vypuštěním očíslováni značkovačem, a to jednak pro účely monitoringu, jednak proto, aby se snížila jejich hodnota pro případné sběratele.

Naše metoda vypouštění pouze samců se krátce po zveřejnění setkala se skepticismem. Objevily se spekulace, že samci budou hledat samice a opustí lokalitu, což zkreslí naše výsledky. Dnes jsme zpracovali údaje z opakovaného odborného monitoringu a můžeme potvrdit, že tyto teorie se nepotvrdily. I v přírodě se samci motýlů přirozeně líhnou o několik dní dříve než samice a musí na ně čekat. Samci se po celé tři týdny pravidelného monitoringu chovali na lokalitě zcela normálně, nebyly pozorovány žádné „odlety“ mimo lokalitu a zůstávali po dlouhou dobu zcela vitální.

Motýli vykazovali své typické chování, včetně aktivního hlídkování, teritoriálních bojů s ostatními samci a především rozprostření se po lokalitě a rovnoměrného obsazení celé plochy s častým vzájemným kontaktem. To je pro ně klíčové, protože, jak bylo mnohokrát pozorováno v praxi, tento jev vede k silnějšímu připoutání motýlů k lokalitě. Lidsky řečeno, jejich logika říká: „Je tu spousta dalších motýlů, takže tu musí být i více samic, a to se mi líbí.“ V tomto případě se jedná o motýly, kteří se na lokalitě zdržují. V tomto případě jsme ovšem nebohé samečky trochu podvedli. Pozitivní výsledky monitoringu však naznačují, že apoloni na naši lest nepřišli.

Celkově lze říci, že monitoring vykázal naprosto skvělé výsledky, takže můžeme považovat část projektu zaměřenou na management dospělých za úspěšnou (i když ještě ne dokončenou!). Tím však příběh nekončí, neboť je stále třeba zajistit dostatek prostoru pro hostitelské rostliny motýlů rodu Apollo. I proto jsme zatím motýly nevypustili v plném počtu; aby se tomuto náročnému motýlu v Krkonoších dařilo, musí být vše perfektní.

Psi na misi: Ochrana divoké zvěře s Naturschutzhunde

Úsilí o ochranu přírody se vyvíjí díky novým a inovativním přístupům. Jedním z našich nejzajímavějších nástrojů je Naturschutzhunde, neboli „ochrana přírody“. psy„. Tito speciálně vycvičení psi nám pomáhají chránit přírodu a ohrožené druhy a hrají důležitou roli v našich ochranářských projektech. Jejich neuvěřitelný čich z nich dělá nepostradatelné partnery v našem poslání chránit biologickou rozmanitost.

Psi již dlouho slouží jako cenní společníci, ale jejich role se rozšířila daleko za tradiční využití, jako je lov nebo hlídání. Dnes se psi uplatňují v mnoha oblastech, včetně vymáhání práva, záchranných operací a nyní i v ochraně přírody. Za posledních 30 let se stali nepostradatelnými ve výzkumných projektech a projektech na ochranu životního prostředí, včetně projektu LIFEApollo2020 a Verein NATURSCHUTZHUNDE.

Co jsou Naturschutzhunde?

Naturschutzhunde jsou psi vycvičení k vyhledávání specifických stop divoké zvěře nebo prostředí. Tito psi dokáží odhalit stopy nepolapitelných nebo vzácných druhů prostřednictvím stop, jako jsou trus, hnízda, peří nebo semena. Dokážou například identifikovat přítomnost vlků, což pomáhá informovat o opatřeních na ochranu stád. Pomáhají také sledovat druhy, jako jsou rysi, šakali zlatí a divoké kočky, a pomáhají tak ochráncům přírody získat více informací o jejich rozšíření.

Naturschutzhunde se zde stali klíčovými členy našeho týmu, kteří nám pomáhají monitorovat a chránit ohrožené druhy. Tito psi nám umožňují efektivně shromažďovat přesné údaje a zároveň minimalizovat rušení člověkem v citlivých oblastech.

Výcvik psů

Výcvik naturschutzhundů je složitý proces. Tito psi se učí rozpoznávat druhově specifické markery, jako jsou larvy, trus nebo hnízda. Jakmile jsou vycvičeni, dokáží rychle a s velkou přesností pokrýt velké oblasti a odhalit stopy divoké zvěře, které jsou pro lidské oko neviditelné.

Výcvik založený na pozitivním posilování učí psy rozpoznávat specifické pachy a jasně je oznamovat svým psovodům. Vhodnými kandidáty pro tuto práci jsou fyzicky zdatní psi, kteří rádi používají svůj nos a mohou pracovat dlouhé hodiny v náročném terénu. Tento certifikační proces zajišťuje, že psi splňují vysoké standardy ještě před zahájením práce v terénu.

Úloha Naturschutzhunde v projektu LIFEApollo2020

V rámci projektu LIFEapollo2020 se při monitorování a ochraně populací motýla Apollo v Rakousku spoléháme na Naturschutzhunde. Cílem této iniciativy je obnovit populace tohoto motýla v Rakousku, Polsku a České republice. Psi hrají při tomto monitoringu v 15 rakouských regionech zásadní roli.

Jak Naturschutzhunde pomáhá:

  1. Vyhledávání larev: Naši psi jsou vycvičeni k vyhledávání larev Apollo v oblastech bohatých na rozchodníky, které jsou často obtížně přístupné. Schopnost psů odhalovat larvy je pro naši práci zásadní.
  2. Přístup do vzdálených oblastí: Mnoho stanovišť Apolla se nachází v horských oblastech, které jsou pro člověka těžko přístupné. Naturschutzhunde nám pomáhá pokrýt tyto oblasti efektivněji než samotné lidské týmy.

Dosavadní úspěchy

Díky Naturschutzhunde se nám v letech 2023 a 2024 podařilo na několika z 15 zkoumaných ploch zjistit larvy motýla Apollo. To nám umožnilo chránit klíčové oblasti, kde populace motýlů zůstávají aktivní.

Naturschutzhunde se osvědčili i při plnění různých dalších úkolů v oblasti ochrany přírody. Například se používají k vyhledávání mrtvých těl ptáků a netopýrů v blízkosti větrných turbín, což nám pomáhá vyhodnocovat dopad větrných elektráren na chráněné druhy. Jejich vynikající čich jim umožňuje odhalit menší pozůstatky v kratším čase než člověk.

Výzkum vzácných a skrytých druhů je často náročný, protože přímé pozorování je obtížné. Vědci se obvykle spoléhají na nepřímé důkazy, jako je trus, srst nebo zbytky kořisti. Naturschutzhunde jsou vynikajícími specialisty na vyhledávání těchto stop, pracují mnohem rychleji a přesněji než lidští výzkumníci. Několik našich týmů psovodů se již podílí na vědeckých projektech, což přispívá k dalšímu pokroku v úsilí o ochranu přírody.

Závěr

Naturschutzhunde se stali důležitými partnery v naší misi na ochranu ohrožených druhů. Jejich práce v projektu LIFEapollo2020 ukazuje, jak účinně pomáhají chránit volně žijící živočichy a křehké ekosystémy. Při pohledu do budoucnosti jsme přesvědčeni, že tito psi budou i nadále hrát zásadní roli při ochraně rakouského – a evropského – přírodního dědictví.

Ve světě, kde je spojení mezi člověkem a přírodou důležitější než kdy jindy, pomáhá Naturschutzhunde tuto propast překlenout. Jejich jedinečné schopnosti jim umožňují chránit ohrožené druhy a zároveň posilovat hlubší pouto mezi lidmi a přírodou.