Zahrady pro Apollóna: Něco pro motýly, housenky a lidi

Jednou z klíčových aktivit projektu Apollo 2020 „Ochrana motýla Parnassius apollo v Polsku, Česku a Rakousku“ je vytváření biotopů pro motýly a nabídka vzdělávacích aktivit. To vedlo k myšlence založit Zahrady pro Apollo. Tyto zahrady jsou speciální prostory, kde vysazujeme květiny bohaté na nektar pro motýly a hostitelské rostliny pro housenky Apollo.

Každá zahrada vzniká za přímé účasti místních hostitelů a pod vedením našich odborníků. Před zahájením výsadby pořádáme vzdělávací besedy a workshopy pro dospělé i děti. Některé zahrady, zejména ty menší, se na vzdělávání zaměřují více. Školní zahrady například zdůrazňují, jak může změna hospodaření na zahradě přilákat opylovače. Tyto malé prostory také vytvářejí podmínky, které podporují růst populací Parnassius apollo, protože jedinci reintrodukovaní v okolí se šíří do těchto zahrad.

Mezitím jsou některé větší zahrady pro Apollo navrženy jako stanoviště, kde se plánuje budoucí reintrodukce motýlů. Všechny tyto zahrady se nacházejí v oblasti aktivit projektu, známé jako Země Apollo. Tato oblast se díky úsilí projektu stává známou nejen pro své přírodní spojení s tímto druhem, ale také pro svůj kulturní význam.

Letos jsme pro Apollo vytvořili čtyři nové zahrady a vrátili se k jedné, která byla založena v roce 2023. Naši zahradní sezónu jsme zahájili v dubnu návštěvou komplexu Školy umění a řemesel v Jelení Hoře. Navzdory pozdnímu výsevu v červnu jsme s potěšením zjistili, že rostliny vyklíčily a rozrostly se. Společně se studenty jsme vyseli další semena a instalovali ceduli s informacemi o zahradě a projektu. Doufáme, že se louka bude i nadále rozrůstat a stane se potravou pro mnoho opylovačů.

V květnu jsme vysadili dvě zahrady pro Apollo v blízkosti Ekocentra v Uniemyślu. Na tábořišti Tatra Glamp v Okrzeszyně jsme si povídali o motýlu Apollo a jeho biotopu a představili jsme naši občanskou vědeckou kampaň „Kde je velký bílý motýl?“. S pomocí hostů kempu a místních obyvatel jsme připravili půdu, zasadili rozchodníky a vyseli semena lučních rostlin. Těšíme se, že s nimi můžeme i nadále spolupracovat na rozšiřování přírodovědného vzdělávání v této oblasti.

Koncem května jsme se zúčastnili každoročního Dne otevřených dveří hornolužických domů, kde jsme uspořádali jarmark místních řemesel a výrobků. Spolu s návštěvníky jsme na malém tržišti u místního hostince vysadili další Zahradu pro Apollo.

Mezi těmito aktivitami jsme také navštívili 1. základní školu v Kamienné Hoře. Tamní žáci nám pomohli vytvořit rozchodníkový „kolotoč“, jehož cílem bylo postupně proměnit školní trávník v kvetoucí louku. Práce s těmito energickými dětmi byla zábavná i produktivní!

Největší výzvu pro nás představovala Zahrada pro Apolla v Domě tří kultur Parada v Niedamirówě. Krásné prostředí a příznivá atmosféra tohoto místa z něj udělaly fantastickou akci. Společně s týmem z Karkonoskiego Parku Narodowego jsme uspořádali rodinný festival, jehož součástí byly přednášky, workshopy a samozřejmě zahradničení. Vysázeli jsme 10 akrů rostlin vhodných pro motýly a na podzim vytvoříme stanoviště s použitím vápencového kameniva a dalších rozchodníků. Na ten den a inspirativní rozhovory s účastníky budeme vždy vzpomínat. Doufáme, že příští rok motýl Apollo navštíví Niedamirów a užije si zahradu stejně jako my!

S výhledem do budoucna už teď spřádáme nápady na příští ročník Zahrady pro Apollo. Pokud jste aktivní nebo žijete v regionu Západních Sudet a chtěli byste s námi založit zahradu, budeme rádi, když se nám ozvete!

Praktická výuka s Apollem v Rakousku

V rámci projektu LIFEApollo2020 se letos na rakouských školách uskutečnilo několik poutavých workshopů, které žákům představily motýla Apollo(Parnassius apollo) a jeho význam pro zachování zdravých ekosystémů. Prostřednictvím praktických činností a vytvoření speciální zahrady pro motýla Apollo se studenti dozvěděli o jedinečných potřebách tohoto druhu a o tom, jak ho lze chránit.

Na jaře uspořádal rakouský projektový tým spolu s odborníkem na motýly Otto Feldnerem poutavé workshopy v rakouských školách, aby žákům přiblížil poutavý život motýla Apollo. Každý workshop začínal interaktivním přehledem životního cyklu motýla Apollo, který studenty provedl jednotlivými fázemi od vajíčka přes housenku, kuklu a nakonec dospělého motýla. Zkoumáním specifických potřeb motýla Apollo v každé fázi jsme se snažili, aby si studenti vypěstovali hlubší respekt k jeho životnímu cyklu a pochopili význam ochrany biotopů. Dozvěděli se o závislosti motýla na specifických živných rostlinách, přičemž dospělí motýli (imagy) jsou závislí na zdrojích nektaru, jako jsou květy jehlice, chrastavce a bodláku, zatímco housenky (larvy) se živí výhradně druhy roduSedum, jako je Sedum album, Sedum sexangulare nebo Sedum telephium maximum. Bez těchto rostlin by nebylo možné udržet křehkou rovnováhu nezbytnou pro přežití motýla Apollo.

Prostřednictvím přednášek a navazujících skupinových a individuálních prací studenti zkoumali pojem deštníkový druha to, jak může mít ochrana jediného druhu, jako je Parnassius apollo, rozsáhlý přínos pro celý ekosystém. Deštníkový druh je druh, jehož ochrana nepřímo chrání mnoho dalších druhů ve stejném prostředí. Vzhledem k tomu, že motýl Apollo má velmi specifické stanovištní a potravní nároky, vyžaduje zajištění jeho životního prostředí zachování bohaté rozmanitosti původních rostlin, čisté půdy, minimálního vyrušování člověkem a úrovně znečištění. To následně vytváří vhodné prostředí pro nespočet dalších organismů, které sdílejí stejný prostor. Tato vzdělávací zkušenost nejenže studenty poučila o ochraně motýlů, ale snad také prohloubila jejich pochopení pro vzájemnou provázanost přírody.

Ve spolupráci se studenty byla v rámci projektu LIFEApollo2020 založena zahrada Apollo na škole v rakouském Mittersillu. Tato zahrada slouží jako specializované malé stanoviště motýlů rodu Apollo a dalších opylovačů a umožňuje studentům aktivně se podílet na ochraně přírody. Společně navrhli a vytvořili živý prostor, kde pečlivě vysadili druhy rozchodníků nezbytné pro housenky a také semena nejrůznějších květin bohatých na nektar, jako jsou květy pcháčů, bodláků a chrastavců polních, které poskytují potravu dospělým motýlům. Zahrada zahrnuje také kameny a osluněné plochy, které napodobují přirozená skalnatá stanoviště, jimž motýli rodu Apollo dávají přednost.

Studenti a učitelé se naučili praktické zahradnické techniky, které jim pomohou vytvořit prostředí přívětivější pro motýly, jako je výběr správných rostlin, zajištění dobrých půdních podmínek a vytvoření úkrytů. Vytvoření zahrady Apollo umožnilo studentům vyzkoušet si, jak může ochrana přírody začít v jejich vlastní komunitě. Dozvěděli se, že i malé zahrádky mohou fungovat jako „odrazové můstky“ pro motýly a další opylovače, napomáhat migraci a zvyšovat místní biodiverzitu.

Shrnutí aktivit Apollo EduActivity v Rakousku 2023

Projekt LIFEApollo2020 zahrnuje vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení povědomí o potřebě ochrany motýla Parnassius apollo. Tento druh slouží jako deštníkový druh, což znamená, že jeho stav odráží celkový stav jeho stanoviště. Tím, že se projekt zaměřuje na ochranu tohoto vlajkového druhu, nepřímo řeší potřeby ochrany celého ekosystému, který obývá. Projekt navíc klade důraz na inkluzivitu tím, že aktivně zapojuje širší komunitu do úsilí o ochranu životního prostředí a podporuje společenskou odpovědnost. Prostřednictvím workshopů a praktických činností se účastníci zapojují do poznávání životního cyklu a ekologického významu motýla Apollo.

V rámci projektu LIFEApollo 2020 uspořádal náš rakouský partner, Evropská společnost pro divočinu, ve spolupráci s odborníkem na motýly Otto Feldnerem řadu poutavých workshopů v různých rakouských školách, od mateřských až po střední. Tyto workshopy byly navrženy tak, aby upoutaly pozornost a zvědavost žáků a vytvořily interaktivní výukové prostředí.

Během těchto setkání se studenti seznámili s podmanivým světem motýlů rodu Apollo a pronikli do všech fází jejich životního cyklu, od vajíček až po plně vyvinuté dospělé jedince. Podrobně se probírala životně důležitá témata, jako jsou požadavky na životní prostředí, chování při přezimování a význam specifických živných rostlin, které jsou pro motýly rodu Apollo nezbytné. Je pozoruhodné, že tyto workshopy vzbudily mezi studenty nadšení a ochotně se podělili o své znalosti o motýlech. Tato nadšená odezva podtrhuje důležitost podpory spojení mezi mladou myslí a světem přírody.

Cílem projektu LIFEApollo2020 je také vybudovat Apollonovy zahrady, jedinečné prostory určené k pěstování živných rostlin nezbytných pro housenky a motýly druhu Apollo. V Rakousku byly založeny dvě takové zahrady, přičemž do jedné se zapojili studenti středních škol a do druhé děti z mateřské školy. Tyto zahrady sloužily nejen jako vzdělávací nástroj, ale také jako praktické ochranářské opatření. Studenti se ochotně podíleli na jejich výrobě a během budování byl zdůrazňován význam rostlin, které přitahují motýly – zejména rozchodníků životně důležitých pro housenky rodu Apollo. Úspěch Apollonových zahrad byl patrný ze spokojenosti, kterou vyjadřovali usměvaví studenti a učitelé zapojení do této aktivity.

Na podzim využila Evropská společnost pro divočinu možnosti oslovit širší veřejnost účastí na akci„Fest der Natur“ v rakouském Welsu. EWS byla jedním z více než třiceti vystavovatelů, kteří představili své iniciativy v oblasti ochrany přírody. Poutavá akce zahrnovala interaktivní hry a obsah určený k poučení mladších i starších o významu a ochraně motýla Parnassius apollo. Tím, že akce poskytla účastníkům platformu pro aktivní učení a zapojení do ochrany přírody, zdůraznila širší význam ochrany místní přírody a biologické rozmanitosti. Pozitivní ohlas a pestrý program zajistily, že poselství projektu mělo účinný ohlas.

Jak jasoň červenooký a další motýli reagují na změnu klimatu

Změna klimatu je jedna z největších výzev našeho století. Společně s destrukcí habitatů je hlavním hybatelem krize globální biologické rozmanitosti. Vyhynutí hrozí více druhům než kdykoli předtím. Mnohé studie ukazují, že motýli patří mezi druhy, které nejcitlivěji reagují na klimatické změny, obvykle v podobě posunu areálu výskytu směrem na sever nebo do vyšších poloh. Změna klimatu ovlivňuje jejich životní cykly, dobu letu, základní interakce a v tím pádem i přežití.

Jasoň červenooký je ukázkovým případem těchto problémů. Od první poloviny dvacátého století populace jasoně v několika evropských zemích poklesly a motýl se tak v těchto zemích stal vzácným nebo vyhynulým. Hlavní příčiny takového úbytku jsou antropické (zapříčiněné lidmi) a jde například nedostatečnou pastvu, znečištění, turistiku, sběr jedinců jasoně nebo ztrátu stanovišť. Zásadní roli však hraje citlivost druhů na změny stanovišť a změny klimatu.

Citlivá proměna

Motýli procházejí během svého života řadou rychlých a dramatických proměn. Tato metamorfóza je citlivá na klimatické změny, protože přechod z jedné fáze do druhé je synchronní s rytmem přírody a podobá se mnoha jiným přírodním cyklům. Mnoho motýlů má zvláštní citlivost na teplé prostředí. Mírné zvýšení teploty, které člověk nepostřehne, má pro motýly zásadní význam. To vyvolalo nové zákonitosti v procesu jejich metamorfózy a dokonce vyhnalo tyto tvory z jejich původního prostředí.

Jedním ze způsobů adaptace druhů je změna období v roce, kdy jsou aktivní. Takovému načasování událostí v životním cyklu se říká „fenologie“, takže když druhy začínají dříve v roce, říká se, že „postupují ve své fenologii“. Posuny byly do určité míry pozorovány u celé řady motýlů a můr.

Studie ukazují, že druhy s flexibilnějším životním cyklem mají větší pravděpodobnost, že budou mít prospěch z časnějšího nástupu začátku jejich životního cyklu způsobeného změnou klimatu. U některých druhů proběhne celý cyklus dvakrát nebo i vícekrát za rok, což způsobí nárust populace. Existují však i jiné druhy, které jsou méně flexibilní a mají jen jeden reprodukční cyklus za rok. Ćasnější začátek životního cyklu tak pro ně není žádným benefitem. Navíc druhy, které se specializují na jeden konkrétní typ stanoviště, jsou spíše poškozovány posunutou fenologií.

Motýli v pohybu

V důsledku oteplování klimatu se v současné době motýli původní v určité oblasti stěhují po celém světě. Opouštějí své domovy a odlétají do míst s nižšími teplotami. Dlouhé migrace s sebou nesou mnohá nebezpečí. Někdy znemožňují pohyb nejrůznější překážky na trase, což nás přivádí k roli člověka v životě motýlů. Fragmentace biotopů způsobená zástavbou v kombinaci se změnou klimatu ohrožuje přežití motýlů, protože je připravuje o zastávky, kde mohou bezpečně odpočívat a doplňovat energii.

Tato migrace je patrná zejména v horských oblastech. Studie ukazují výrazné a stálé posuny rozšíření motýlů ve východních Alpách směrem do vyšších nadmořských výšek. Vzhledem k tomu, že se tyto změny u jednotlivých druhů liší, mohou vést k závažným změnám společenstva s možnými dopady na vzájemné vztahy a konkurenci druhů. Obavy vyvolávají zvláště druhy s malou tendencí ke stěhování, protože obvykle zůstávají na jednom stanovišti po mnoho generací.

Populace jasoně červenookého jsou obecně malé a izolované a jejich rozšíření je omezeno na jednotlivá horská pásma. Globální změna klimatu mění strukturu jejich stanovišť a způsobuje, že se rostlinné druhy posouvají na horské vrcholy. To mění biotické interakce mezi hmyzem a rostlinami. Klimatické změny mají přímý vliv i na rozšíření druhů, kdy se výškové rozšíření druhů rodu Parnassius v horách posouvá směrem vzhůru. Pohoří jsou však konečná a i nejvyšší hory mají pro druhy rodu Parnassius ekologické a evoluční limity.

Ochrana jednoho druhu za účelem ochrany dalších druhů

S pokračující změnou klimatu se může stát, že s námi motýli nebudou moci žít. Kvůli našemu bezohlednému zacházení s jejich biotopy můžeme o tyto radostné a krásné tvory přijít. Ochrana motýlů před změnou klimatu je však důležitá nejen kvůli jejich kráse. Motýli totiž hrají důležitou roli v našich ekosystémech (ekosystém = ucelená část přírody). Jejich housenky spotřebovávají velké množství rostlin a slouží i jako potrava pro jiné druhy živočichů. Působí také jako opylovači celé řady rostlinných druhů. Úbytek motýlů může mít za následek nepředvídatelné kumulativní účinky na ostatní druhy v ekosystému.

Jasoň červenooký působí jako tzv. deštníkový druh (zastřešující druh) pro ochranu biologické rozmanitosti na úrovni ekosystémů a mozaiky stanovišť. Ochranou tohoto druhu jsou tak chráněny i další druhy a stanoviště, na nichž žijí.