Dlouho očekávané osobní setkání – Setkání týmu v Jelení Hoře

Ve dnech 4. – 6. dubna se v Jelení Hoře v sídle Karkonoskiego Parku Narodowego sešel projektový tým, aby projednal nadcházející konferenci, metodiku monitoringu a stav akcí projektu v letošním roce. Kromě rozsáhlé výměny názorů a diskusí o projektu bylo samozřejmě o čem hovořit i mimo oficiální jednání. Koneckonců šlo o první osobní setkání projektového týmu po dlouhém období online schůzek.

Kromě cenných a přínosných hodin v zasedací místnosti si nenechali ujít ani exkurze. Navštíveny a obdivovány byly chovné farmy KPN, biotopy Parnassius apollo a brzy vzniklé Ekocentrum v Uniemyślu, které se v současné době rekonstruuje.

Šlechtitelská farma

Uniemyśl

KOLEKTIV SEDUM

Už jste se seznámili s motýlem Apollo? Stojí za to věnovat chvilku i jeho hostitelským rostlinám. Zaměříme se na rozchodníky, velmi zajímavý rod rostlin z ještě zajímavější čeledi. A jak už to v této čeledi bývá, nic není tak jednoduché a samozřejmé.

Autor : Krzysztof Kalemba

Rozchodníky(Sedum spp.) jsou rodem rostlin z čeledi Crassulaceae, který podle různých přístupů zahrnuje více než 600 druhů, přičemž je třeba poznamenat, že toto číslo stále není konečné, protože výzkum této skupiny stále probíhá. Zástupci čeledi Crassulaceae se vyskytují na všech kontinentech. Většina z nich jsou sukulenty, tj. rostliny, které se přizpůsobily životu v podmínkách omezené dostupnosti vody tím, že ji uchovávají ve svých tkáních. Přesto se druhy sukulentů vyskytují na nejrůznějších stanovištích.

Mezi středoevropskými druhy rozchodníků najdeme druhy velkých rozměrů, které často vytvářejí kompaktní trsy výhonů, i druhy menší, které rády dominují prostoru.Zaměříme se na druhy z této oblasti, protože jsou v oblasti našich projektových aktivit zajímavé zejména pro motýla Apollo(Parnassius apollo).

Hylotelephium maximum / Sedum maximum . Foto: Roman Rąpała

Velký bratr a bratranci

Větší druhy rozchodníků se vyskytují jak v nížinách, tak ve vyšších horských polohách. Mají podobnou strukturu listů a květů, preferují propustnou půdu (písek, skály nebo kameny) a jižní expozici. Většina z nich je poddruhem druhu Hylotelephium telephium, který má ve své přirozené formě růžové květy. Jedním z nejběžnějších poddruhů je rozchodník velký (Hylotelephium maximum, Sedum maximum), který se vyskytuje v horách, lesích, ale i v nížinách a také v zemědělských oblastech. Tento rozchodník poznáte podle krémově zbarvených květů a modrozelených listů. Ve východní Evropě se květy podobné barvy vyskytují také v tzv. Hylotelephium telephium ssp. ruprechtii , kde se častěji setkáváme s červeně zbarveným stonkem. Rozchodník karpatský ( Hylotelephium telephium ssp. fabaria ) je druh, který dává přednost horským a podhorským oblastem bohatým na vápenec, navzdory své podobnosti s rozchodníkem velkým má světle růžové až kaštanové květy. V závislosti na lokalitě a půdě mohou stonky Hylotelephium nabývat načervenalé barvy.

Další fotografie Hylotelephium si můžete prohlédnout zde :

https://gobotany.nativeplanttrust.org/species/hylotelephium/telephium/

Méně o rodině

Největší rozmanitost se vyskytuje mezi menšími druhy početnějších druhů rodu Sedum . Výraznější jsou rozdíly mezi barvou listů, květů, tvarem, výškou a vzrůstem. Stejně jako v případě Hylotelephium zde máme druhy, které preferují vysoké hory, podhůří i nížiny. Některé z nich mají rády oblasti silně přeměněné člověkem. Nejběžnějším a nejlépe rozpoznatelným druhem je zde rozchodník zlatý (Sedum acre). Ten miluje kamenité a písčité plochy, nepohrdne sutí ani kolejemi. Jeho charakteristickým znakem je tvorba drnu, kompaktní struktura a četné žluté květy. Dvojče rozchodníku bez chuti(Sedum sexangulare), s kratšími listy, rozhodně volnější plochy bohatší na vápenec. Rozchodník Jennyho(Petrosedum rupestre) se vyznačuje delšími a užšími listy, vyššími vzpřímenými květy. Rozchodník bílý(Sedum album), rozšířený po celé Evropě, bude mít podobnou stavbu, ale bílé květy.

Další fotografie rozchodníků a petrosedů si můžete prohlédnout zde :

https://gobotany.nativeplanttrust.org/genus/sedum/

Ostatní se zde cítí dobře

Jak už to u rostlin bývá, ve střední Evropě jsou rozšířeny i druhy cizího původu. Vždy jsme měli vášeň pro dovoz jiných druhů a experimentování. Tímto způsobem začal v 19. století unikat do přírody rozchodník dvouřadý (Phemidius spurius) s růžovými květy a naříznutými, lopatkovitými listy. Dalším uprchlíkem byl asijský druh, rozchodník motýlovitý(Hylotelephium spectabile) klamavě podobný v Evropě běžnému druhu Hylotelephium . Zavlečeným druhem cizího původu pro Německo, Rakousko a Norsko byl rozchodník oranžový(Phedimus kamtschaticus), podobný rozchodníku dvouřadému, ale se žlutými květy.

Jak vypadají, se dozvíte zde :

https://luontoportti.com/en/t/142/stonecrop-family-crassulaceae

Schopnosti rodiny

Rozchodníky jsou z nějakého důvodu považovány za sukulenty, jejich schopnost hromadit vodu v listech, stoncích a hlízách je pozoruhodná. Vyznačují se mimořádnou vitalitou, schopností rozmnožovat se několika způsoby a několika obrannými vlastnostmi. Ve strachu před škůdci má velká část rozchodníků vyvinutý obranný systém. Na obranu proti škůdcům produkuje velká část rozchodníků alkaloidy, jedovaté nebo nechutné látky. Jejich funkcí je odradit hmyz od okusování rostlin. Rozchodnice zlatá obsahuje jedovatý sedamin, sodimin a nikotin. Dospělý rozchodník velkoplodý je schopen zvýšit své šance na přežití také díky sedaminu a piperidinu, což je vlastnost, které se motýli naučili vyhýbat. Housenky modráska očkovaného(Scolitantides orion) a motýla Apollo dodržují poměrně přísnou dietu a živí se především rozchodníky. Výběr takové skupiny hostitelských rostlin znamenal, že se musí nějak vyrovnat s přítomností alkaloidů. To je nutí neustále měnit svá potravní stanoviště a vyhledávat rostliny, které ještě nevytvořily dostatek alkaloidů, jež by housenkám ublížily.

Housenka Parnassius Apollo obchází místo s rozchodníkem akátovým. Foto: Roman Rąpała

Můžete si také přečíst náš článek o Apollu v zimě.

Materiály :

Alkaloidy ze Sedum telephium L.

z Researchgate.net

Ilustrovaná příručka sukulentních rostlin: Crassulaceae

https://books.google.pl/books?hl=en&lr=&id=nU7mCAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA2&ots=Bf5mlTJ0yk&sig=TOG885ZZ1lRP-rN8rpC3jFWGFh0&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false