Praktická výuka s Apollem v Rakousku

V rámci projektu LIFEApollo2020 se letos na rakouských školách uskutečnilo několik poutavých workshopů, které žákům představily motýla Apollo(Parnassius apollo) a jeho význam pro zachování zdravých ekosystémů. Prostřednictvím praktických činností a vytvoření speciální zahrady pro motýla Apollo se studenti dozvěděli o jedinečných potřebách tohoto druhu a o tom, jak ho lze chránit.

Na jaře uspořádal rakouský projektový tým spolu s odborníkem na motýly Otto Feldnerem poutavé workshopy v rakouských školách, aby žákům přiblížil poutavý život motýla Apollo. Každý workshop začínal interaktivním přehledem životního cyklu motýla Apollo, který studenty provedl jednotlivými fázemi od vajíčka přes housenku, kuklu a nakonec dospělého motýla. Zkoumáním specifických potřeb motýla Apollo v každé fázi jsme se snažili, aby si studenti vypěstovali hlubší respekt k jeho životnímu cyklu a pochopili význam ochrany biotopů. Dozvěděli se o závislosti motýla na specifických živných rostlinách, přičemž dospělí motýli (imagy) jsou závislí na zdrojích nektaru, jako jsou květy jehlice, chrastavce a bodláku, zatímco housenky (larvy) se živí výhradně druhy roduSedum, jako je Sedum album, Sedum sexangulare nebo Sedum telephium maximum. Bez těchto rostlin by nebylo možné udržet křehkou rovnováhu nezbytnou pro přežití motýla Apollo.

Prostřednictvím přednášek a navazujících skupinových a individuálních prací studenti zkoumali pojem deštníkový druha to, jak může mít ochrana jediného druhu, jako je Parnassius apollo, rozsáhlý přínos pro celý ekosystém. Deštníkový druh je druh, jehož ochrana nepřímo chrání mnoho dalších druhů ve stejném prostředí. Vzhledem k tomu, že motýl Apollo má velmi specifické stanovištní a potravní nároky, vyžaduje zajištění jeho životního prostředí zachování bohaté rozmanitosti původních rostlin, čisté půdy, minimálního vyrušování člověkem a úrovně znečištění. To následně vytváří vhodné prostředí pro nespočet dalších organismů, které sdílejí stejný prostor. Tato vzdělávací zkušenost nejenže studenty poučila o ochraně motýlů, ale snad také prohloubila jejich pochopení pro vzájemnou provázanost přírody.

Ve spolupráci se studenty byla v rámci projektu LIFEApollo2020 založena zahrada Apollo na škole v rakouském Mittersillu. Tato zahrada slouží jako specializované malé stanoviště motýlů rodu Apollo a dalších opylovačů a umožňuje studentům aktivně se podílet na ochraně přírody. Společně navrhli a vytvořili živý prostor, kde pečlivě vysadili druhy rozchodníků nezbytné pro housenky a také semena nejrůznějších květin bohatých na nektar, jako jsou květy pcháčů, bodláků a chrastavců polních, které poskytují potravu dospělým motýlům. Zahrada zahrnuje také kameny a osluněné plochy, které napodobují přirozená skalnatá stanoviště, jimž motýli rodu Apollo dávají přednost.

Studenti a učitelé se naučili praktické zahradnické techniky, které jim pomohou vytvořit prostředí přívětivější pro motýly, jako je výběr správných rostlin, zajištění dobrých půdních podmínek a vytvoření úkrytů. Vytvoření zahrady Apollo umožnilo studentům vyzkoušet si, jak může ochrana přírody začít v jejich vlastní komunitě. Dozvěděli se, že i malé zahrádky mohou fungovat jako „odrazové můstky“ pro motýly a další opylovače, napomáhat migraci a zvyšovat místní biodiverzitu.

Den motýlů: jak evoluce motýlů přispěla ke vzniku světa plného barev

Dnes je Den poznávání motýlů! Ponořme se trochu do evoluční historie motýlů a snadno zjistíme, že tento hmyz je skutečně třeba oslavovat! Jedním z mnoha důvodů, proč tomu tak je, je skutečnost, že bez nich by svět nebyl tak pestře zbarvený, jako je nyní.

Řád Lepidoptera

Lepidoptera, řád hmyzu, který zahrnuje motýly a můry, je jedním z největších a nejrozšířenějších řádů hmyzu na světě, který čítá přibližně 160 000 popsaných druhů. V posledních desetiletích se výzkum evoluce motýlů (Lepidoptera) stále více zdokonaluje (https://www.annualreviews.org/doi/pdf/10.1146/annurev-ento-031616-035125). První výzkumy začaly v 70. letech 20. století morfologickými studiemi, tj. výzkumem tvaru a formy druhů Lepidoptera za účelem jejich zařazení do různých tříd. Později výzkum pokročil k využití molekulárních technik k získání propracovaných údajů o sekvencích DNA. To umožnilo vědcům zařadit v rámci skupiny Lepidoptera asi 46 nadčeledí.

Nejstarší fosilie motýla pochází z organismu žijícího na počátku jury (před 193 miliony let). Fosilní nálezy Lepidopter jsou bohužel omezené kvůli vysoké křehkosti šupinami pokrytých křídel a těl. Přesto údaje naznačují, že řád Lepidoptera sehrál obrovskou roli při rozsáhlé radiaci a diverzifikaci nahosemenných rostlin (kvetoucích rostlin). Obilnonožci jsou nyní nejrozmanitější a nejpočetnější skupinou v rámci rostlinné říše, čítající přibližně 300 000 druhů, což představuje 80 % všech známých zelených rostlin. Jsou to rostliny, které vytvářejí květy a semena.

Koevoluce

Jak ale mohou motýli ovlivnit vznik tolika různých druhů kvetoucích rostlin? Stalo se tak díky procesu koevoluce. Koevoluce je evoluční změna více populací nebo druhů v důsledku interakcí mezi těmito populacemi nebo druhy. Motýli se živí nektarem, který mohly produkovat nahosemenné rostliny. Obilnonožci jsou hmyzem opylované rostliny, což znamená, že přenos reprodukčního materiálu závisí na dopravě hmyzu, který přechází z jedné rostliny na druhou. Obě skupiny druhů jsou tedy na sobě navzájem závislé, aby přežily a rozmnožovaly se. To vedlo k možnosti ještě specifičtějších interakcí mezi rostlinami a opylovači.

Opylovač může být generalizovaný, tj. může se živit více druhy nektarodárných rostlin, nebo může být specializovaný, tj. má specifické vlastnosti, které jsou kompatibilní pouze s jedním druhem nektarodárných rostlin. Totéž platí pro rostliny, mohou být opylovány více druhy, nebo mohou být specializované a přizpůsobit se tak, aby mohly opylovat pouze jeden druh opylovače. Být specializovaný, a to jak jako opylovač, tak jako rostlina, přináší určité výhody. Pro rostlinu může být opylování efektivnější a dochází k menšímu plýtvání pylem. Pro opylovače znamená „soukromý“ zdroj potravy menší konkurenci s jinými druhy. Tato „selektivní výhoda“, která umožňuje stát se specialisty, vedla k velké diverzifikaci motýlů (Lepidoptera) a rostlin (Angiosperm).

Koevoluce: apollo a jeho hostitelské rostliny

Co to znamená pro motýla Apollo a jeho hostitelské rostliny? Motýl Apollo žije na otevřených skalnatých svazích a alpínských loukách v horách. Je specializovaný na to, aby se živil rostlinami, které se na těchto stanovištích vyskytují, a rostliny jsou na motýlu Apollo závislé z hlediska opylování, a tím i svého rozmnožování. To ukazuje na křehkou interaktivní rovnováhu mezi flórou a faunou v těchto ekosystémech a na nutnost zachovat všechny důležité aktéry.

Oslavme tedy dnešní den jako Den poznávání motýlů a věnujme trochu času jejich roli ve vývoji květin!

Na další oslavu motýla Apollo si nyní můžete otestovat své znalosti v soutěži. kvízu! Pokud neznáte odpověď, prohlédněte si naše webové stránky a pokuste se získat co nejvíce bodů.

Kdo myslíte, že byl první, motýl, nebo kvetoucí rostlina?

Shrnutí aktivit Apollo EduActivity v Rakousku 2023

Projekt LIFEApollo2020 zahrnuje vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení povědomí o potřebě ochrany motýla Parnassius apollo. Tento druh slouží jako deštníkový druh, což znamená, že jeho stav odráží celkový stav jeho stanoviště. Tím, že se projekt zaměřuje na ochranu tohoto vlajkového druhu, nepřímo řeší potřeby ochrany celého ekosystému, který obývá. Projekt navíc klade důraz na inkluzivitu tím, že aktivně zapojuje širší komunitu do úsilí o ochranu životního prostředí a podporuje společenskou odpovědnost. Prostřednictvím workshopů a praktických činností se účastníci zapojují do poznávání životního cyklu a ekologického významu motýla Apollo.

V rámci projektu LIFEApollo 2020 uspořádal náš rakouský partner, Evropská společnost pro divočinu, ve spolupráci s odborníkem na motýly Otto Feldnerem řadu poutavých workshopů v různých rakouských školách, od mateřských až po střední. Tyto workshopy byly navrženy tak, aby upoutaly pozornost a zvědavost žáků a vytvořily interaktivní výukové prostředí.

Během těchto setkání se studenti seznámili s podmanivým světem motýlů rodu Apollo a pronikli do všech fází jejich životního cyklu, od vajíček až po plně vyvinuté dospělé jedince. Podrobně se probírala životně důležitá témata, jako jsou požadavky na životní prostředí, chování při přezimování a význam specifických živných rostlin, které jsou pro motýly rodu Apollo nezbytné. Je pozoruhodné, že tyto workshopy vzbudily mezi studenty nadšení a ochotně se podělili o své znalosti o motýlech. Tato nadšená odezva podtrhuje důležitost podpory spojení mezi mladou myslí a světem přírody.

Cílem projektu LIFEApollo2020 je také vybudovat Apollonovy zahrady, jedinečné prostory určené k pěstování živných rostlin nezbytných pro housenky a motýly druhu Apollo. V Rakousku byly založeny dvě takové zahrady, přičemž do jedné se zapojili studenti středních škol a do druhé děti z mateřské školy. Tyto zahrady sloužily nejen jako vzdělávací nástroj, ale také jako praktické ochranářské opatření. Studenti se ochotně podíleli na jejich výrobě a během budování byl zdůrazňován význam rostlin, které přitahují motýly – zejména rozchodníků životně důležitých pro housenky rodu Apollo. Úspěch Apollonových zahrad byl patrný ze spokojenosti, kterou vyjadřovali usměvaví studenti a učitelé zapojení do této aktivity.

Na podzim využila Evropská společnost pro divočinu možnosti oslovit širší veřejnost účastí na akci„Fest der Natur“ v rakouském Welsu. EWS byla jedním z více než třiceti vystavovatelů, kteří představili své iniciativy v oblasti ochrany přírody. Poutavá akce zahrnovala interaktivní hry a obsah určený k poučení mladších i starších o významu a ochraně motýla Parnassius apollo. Tím, že akce poskytla účastníkům platformu pro aktivní učení a zapojení do ochrany přírody, zdůraznila širší význam ochrany místní přírody a biologické rozmanitosti. Pozitivní ohlas a pestrý program zajistily, že poselství projektu mělo účinný ohlas.