Události

V říjnu byl LIFE Apollo2020 prezentován na dvou významných konferencích!

1) Evropský entomologický kongres 2023 (ECE 2023)

Kongres se konal v Heraklionu na Krétě od 16. do 20. října. Tato mezinárodní akce byla významným setkáním pro více než 1000 entomologů a nadšenců z Evropské unie i zástupců ze zámoří (Velká Británie, USA, Austrálie). Rozmanitost účastníků proměnila ECE 2023 v celosvětové setkání, které umožnilo bohatou výměnu nápadů a zkušeností.

Kongres nabídl skutečně komplexní program, který zahrnoval tematické sekce, jako je biologie invazí a změna klimatu, ekologie a chování, biodiverzita a ochrana přírody a mnoho dalšího. Workshopy, posterové prezentace, exkurze a stovky přednášek poskytly účastníkům jedinečnou příležitost seznámit se s nejnovějším výzkumem a vývojem v oboru.

Člen našeho týmu Tomáš E. Vondřejc uspořádal vědeckou posterovou prezentaci na téma „Ochrana Parnassius apollo v Polsku, České republice a Rakousku v rámci tématu „Biodiverzita a ochrana přírody“. Projekt LIFE Apollo2020 udělal velký dojem a zaujal desítky jedinců s živým zájmem o ochranu motýlů rodu P. apollo. Zvláště poutavá byla specifika chovných farem Apollo a jejich provozu. Široký zájem vzbudil i inovativní přístup využití psů k identifikaci motýlů, který otevírá možnosti uplatnění tohoto opatření v různých ochranářských projektech.

V průběhu kongresu měl Tomáš možnost hovořit s mnoha odborníky z oboru, zejména s těmi, kteří se podílejí na dalších projektech LIFE s podobným zaměřením, jako jsou SouthLIFE a LIFE for Pollinators. Projekt LIFEApollo2020 zaujal i zástupce Evropské komise z CINEA, což vedlo k podrobné diskusi o projektu. Výsledek byl úspěšný, LIFE Apollo2020 byl v jejich prezentaci označen za vzorový případ dobré praxe , čímž se umístil jako jeden z nejvýznačnějších projektů zaměřených na druhy pro realizaci.

Tým projektu Apollo je velmi vděčný za to, že může být součástí ECE2023, a těší se na další příležitosti.

2) Motýl Apollo – výzkum, ochrana a monitorování

Tým LIFEApollo2020 z Polska a Česka se ve dnech ^{19. -20.} října zúčastnil vědecké konference„Motýl Apollo – výzkum, ochrana a monitoring“ v Červeném Kláštoře na Slovensku. Díky akci pořádané Pieninským národním parkem (PIENAP) a Pieniński Park Narodowy (PPN) jsme měli možnost představit náš projekt širší mezinárodní komunitě vědců a odborníků z praxe.

Náš tým přednesl celkem tři prezentace. Tomasz Suchan z Instytut Botaniki im. W. Szafera Polskiej Akademii Nauk w Krakowie hovořil o„Genetickém výzkumu motýla Apollo v rámci projektu LIFE Apollo2020″, David Číp, zastupující Skupinu JARO, se podělil o poznatky na téma„Zkušenosti s ochranou a chovem motýla Apollo v rámci Skupiny JARO„, a nakonec Dariusz Kuś z Karkonoski Park Narodowy vystoupil s příspěvkem„Aktivní ochrana motýla Apollo v Karkonoském národním parku – projekt LIFE Apollo2020″.

Konference nabídla vynikající platformu pro diskuse, výměnu zkušeností a získání poznatků o iniciativách v oblasti ochrany přírody v různých regionech Evropy a světa. Naše spolupráce s PIENAP a PPN má značný význam, protože sdílíme společné cíle, což nám umožňuje vzájemně posilovat naše projekty a účinně chránit Parnassius apollo a jeho přirozená stanoviště.

Rádi bychom vyjádřili hluboké poděkování vedení, panu Vladimíru Klčovi, řediteli PIENAPu, panu Michalu Sokołowskému, řediteli PPN, a paní Iwoně Wróbel, náměstkyni ředitele, jakož i týmům obou národních parků za pozvání a organizaci této akce. Oceňujeme také obětavé moderátory, pana Pawła Adamského a pana Ludomira Panigaje, za zprostředkování produktivní komunikace mezi účastníky.

Dnes je Den poznávání motýlů! Ponořme se trochu do evoluční historie motýlů a snadno zjistíme, že tento hmyz je skutečně třeba oslavovat! Jedním z mnoha důvodů, proč tomu tak je, je skutečnost, že bez nich by svět nebyl tak pestře zbarvený, jako je nyní.

Řád Lepidoptera

Lepidoptera, řád hmyzu, který zahrnuje motýly a můry, je jedním z největších a nejrozšířenějších řádů hmyzu na světě, který čítá přibližně 160 000 popsaných druhů. V posledních desetiletích se výzkum evoluce motýlů (Lepidoptera) stále více zdokonaluje (https://www.annualreviews.org/doi/pdf/10.1146/annurev-ento-031616-035125). První výzkumy začaly v 70. letech 20. století morfologickými studiemi, tj. výzkumem tvaru a formy druhů Lepidoptera za účelem jejich zařazení do různých tříd. Později výzkum pokročil k využití molekulárních technik k získání propracovaných údajů o sekvencích DNA. To umožnilo vědcům zařadit v rámci skupiny Lepidoptera asi 46 nadčeledí.

Nejstarší fosilie motýla pochází z organismu žijícího na počátku jury (před 193 miliony let). Fosilní nálezy Lepidopter jsou bohužel omezené kvůli vysoké křehkosti šupinami pokrytých křídel a těl. Přesto údaje naznačují, že řád Lepidoptera sehrál obrovskou roli při rozsáhlé radiaci a diverzifikaci nahosemenných rostlin (kvetoucích rostlin). Obilnonožci jsou nyní nejrozmanitější a nejpočetnější skupinou v rámci rostlinné říše, čítající přibližně 300 000 druhů, což představuje 80 % všech známých zelených rostlin. Jsou to rostliny, které vytvářejí květy a semena.

Koevoluce

Jak ale mohou motýli ovlivnit vznik tolika různých druhů kvetoucích rostlin? Stalo se tak díky procesu koevoluce. Koevoluce je evoluční změna více populací nebo druhů v důsledku interakcí mezi těmito populacemi nebo druhy. Motýli se živí nektarem, který mohly produkovat nahosemenné rostliny. Obilnonožci jsou hmyzem opylované rostliny, což znamená, že přenos reprodukčního materiálu závisí na dopravě hmyzu, který přechází z jedné rostliny na druhou. Obě skupiny druhů jsou tedy na sobě navzájem závislé, aby přežily a rozmnožovaly se. To vedlo k možnosti ještě specifičtějších interakcí mezi rostlinami a opylovači.

Opylovač může být generalizovaný, tj. může se živit více druhy nektarodárných rostlin, nebo může být specializovaný, tj. má specifické vlastnosti, které jsou kompatibilní pouze s jedním druhem nektarodárných rostlin. Totéž platí pro rostliny, mohou být opylovány více druhy, nebo mohou být specializované a přizpůsobit se tak, aby mohly opylovat pouze jeden druh opylovače. Být specializovaný, a to jak jako opylovač, tak jako rostlina, přináší určité výhody. Pro rostlinu může být opylování efektivnější a dochází k menšímu plýtvání pylem. Pro opylovače znamená „soukromý“ zdroj potravy menší konkurenci s jinými druhy. Tato „selektivní výhoda“, která umožňuje stát se specialisty, vedla k velké diverzifikaci motýlů (Lepidoptera) a rostlin (Angiosperm).

Koevoluce: apollo a jeho hostitelské rostliny

Co to znamená pro motýla Apollo a jeho hostitelské rostliny? Motýl Apollo žije na otevřených skalnatých svazích a alpínských loukách v horách. Je specializovaný na to, aby se živil rostlinami, které se na těchto stanovištích vyskytují, a rostliny jsou na motýlu Apollo závislé z hlediska opylování, a tím i svého rozmnožování. To ukazuje na křehkou interaktivní rovnováhu mezi flórou a faunou v těchto ekosystémech a na nutnost zachovat všechny důležité aktéry.

Oslavme tedy dnešní den jako Den poznávání motýlů a věnujme trochu času jejich roli ve vývoji květin!

Na další oslavu motýla Apollo si nyní můžete otestovat své znalosti v soutěži. kvízu! Pokud neznáte odpověď, prohlédněte si naše webové stránky a pokuste se získat co nejvíce bodů.

Kdo myslíte, že byl první, motýl, nebo kvetoucí rostlina?