Tag: Obnova biotopů

Novinky v projektu 

Obnovujeme nádheru přírodní rezervace Kruczy Kamień, PL

Posted By: Kamila Redererova 935 Views 0 Comment , ,

Obnovujeme nádheru přírodní rezervace Kruczy Kamień – nejvýznamnějšího místa výskytu motýla Apollo v polských Sudetech.

Kruczy Kamień je rezervace neživé přírody. Byla zřízena v roce 1954 a v současnosti má rozlohu 12,61 ha. Rozkládá se na západních a jihozápadních svazích hory Krucza Skała (681 m n. m.) ležící v údolí Kruczy v Kamenných horách. Předmětem ochrany rezervace je zajímavá forma trachytové intruze (odrůda porfyru vulkanického původu) v sedimentárních horninách Rotliegendu. Oblast tvoří strmé svahy, jejichž výška místy dosahuje až 30 metrů. Vyskytují se zde četné skalní útvary a na mnoha místech vznikají v důsledku rozpadu porfyrové horniny rozsáhlá suťová pole.

Většinu rezervace pokrývá uměle vysazený smrkový les. Připomínka je pokryta převážně skalní, xerotermní, pionýrskou a luční vegetací. Mezi významnější biotopy zaznamenané v rezervaci patří ekosystémy ponticko-panonského charakteru, které tvoří mozaiku s xerotermními a skalními trávníky. Na úpatí srázu se vyskytují vzácné – subkontinentální peripanonské křovinaté biotopy rhamnopruneckých houštin s četnými porosty skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) (jeden z největších v Sudetech) a bylin. Keře doprovázejí také panonské trávníky svazu Festuco-Stipion s druhy rodu Sedum, významnými pro motýla Apollo Parnassius apollo. Na vrstvě skalních sutí a ve skalních štěrbinách se vyvinuly biotopy efemérního charakteru. Jedná se o teplomilnou pionýrskou vegetaci skalních šelfů asociace Alysso-Sedion řazenou do komplexu Sempervivetum soboliferi. Tento typ stanoviště je bohatý na sukulentní druhy Jovibarba sobolifera, Sedum acre, Sedum maximum a Sedum album (uměle introdukované). Poslední dva jmenované druhy poskytují zdroj potravy housenkám motýla Apollo. Tyto ekosystémy podléhají postupné sukcesi a zarůstají vyšší vegetací, především travinami a trvalkami a posléze keři a stromy. Na úpatí rezervace se nacházejí stanoviště bohatá na nektaronosné rostliny: okrsky xerotermních trávníků a bylinné vegetace a dále bujná a hustá luční vegetace tvořená převážně druhy Centaurea a Cirsium .

Mezi vzácné druhy rostlin, včetně těch, které jsou v Polsku chráněny zákonem, patří: endemická morfologická forma violky porphyrea, skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kostřava bledá (Festuca pallens), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) a sleziník sedmitečný (Asplenium septentrionale).

V rezervaci byla zjištěna bohatá hmyzí fauna, zejména motýli. Nejvýznamnějším však vždy byl místní poddruh motýla Apollo Parnassius apollo silesianus, který se zde vyskytuje. Tento motýl vyhynul na počátku 20. století a oblast Krušných hor byla jedním z posledních míst jeho výskytu v Dolním Slezsku. První úspěšný pokus o reintrodukci druhu v rezervaci byl učiněn již v 90. letech 20. století a motýli se na lokalitě udrželi více než 10 let. Reintrodukce pokračovala i v 21. století, kdy byl zahájen chov v rámci projektu Nadace Ekorozwoju, Karkonoskiego Parku Narodowego a Národního parku Stolové hory, který nyní pokračuje v rámci projektu Apollo2020. Péče byla věnována i samotnému biotopu. Bohužel od posledních ochranářských opatření v rezervaci uplynula řada let. Výslunné svahy opět zarostly křovinami a podrostem stromů. Teplomilná stanoviště byla zastíněna a sesuvy začaly ztrácet svůj dynamický charakter.

Letos v zimě Klub Przyrodników provedl v rezervaci ochranářská opatření, která pomohou zachovat a místy i obnovit její zvláštní kouzlo. Na ploše přibližně 1,7 ha byly vyčištěny keře (s výjimkou skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus)) a také podrost stromů, včetně některých větších jedinců, jejichž semena se šíří po svazích Krucze Kamień a posilují tak proces sukcese. Naším dalším cílem je udržet účinky těchto činností a zastavit odrůstání vykácených keřů a stromů pastvou koz.

Na jaře jsou v rezervaci k vidění housenky motýla Apollo, které se vylíhly z vajíček nakladených motýly v loňském roce, a každé léto se na svazích rezervace a na louce na jejím úpatí odehrává před našima očima podívaná na pilně poletujícího motýla Apollo. Naším snem je založit v rezervaci stálou populaci tohoto druhu, která bude potřebovat pouze naši pomoc při vyžínání křovin.

Novinky v projektu 

Záchranná mise pro Parnassius Apollo v Česku pokračuje

Posted By: Kamila Redererova 884 Views 0 Comment , ,

V loňském roce se našemu českému partnerovi ČSOP Hradec Králové podařilo pro Parnassius apollo osvětlit (nejen) více než hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, který byl porostlý neprostupnými stromy a houštinami vysokými až 15 metrů. Tím však naše snažení neskončilo! Díky dlouhodobé podpoře Nadace Škoda Auto a partnerství se Správou KRNAP se nám letos v zimě podařilo zpřístupnit území, které je nyní dvakrát až třikrát větší než některé lokality, na nichž Apollo dosud přežívá na Slovensku nebo v Polsku.

Práce je to opravdu extrémní a nebezpečná a na některých místech musíte doslova kouzlit na laně. Díky projektu Krakonošovy zahrady se nám podařilo zakoupit speciální vybavení, které nám umožňuje bezpečně se dostat i do těch nejnepřístupnějších míst.

A to není všechno. Zatím jsme se soustředili pouze na jednu hlavní lokalitu, ale v nadcházejícím období začneme připravovat druhý domov pro motýlího krále, který je nedaleko. Podrobně jsme také prošli okolí a zmapovali výskyt živných i nektarodárných rostlin, stejně jako okolní louky a potenciální koridory, které mohou sloužit jako síť úkrytů pro Apolena. Jedná se o takové mikrostanoviště, které motýlu královskému pomáhají přecházet silnici při cestě za novým domovem nebo pářením. Je to trochu podobné, jako když si představíte kameny, po kterých přeskakujete z jednoho břehu řeky na druhý.

Těšíme se, až to tu bude vonět a bzučet. V loňském roce obnovené skalky již přilákaly různé druhy kvetoucích rostlin a hmyzu, které zde dříve neměly dostatek prostoru a světla, včetně například sršně vázaného na ostrožku nebo Zygaena ephialtes, který byl na české i polské straně Krkonoš znám pouze z jediné lokality, ačkoliv se zde v minulosti běžně vyskytoval. A díky novým nálezům vzácných motýlů v loňském roce je nyní nesporné, že aktivity směřující k návratu Parnassius Apollo pomáhají přežít několika nejvzácnějším druhům motýlů v Krkonoších, jako jsou modrásek nejmenší a lesní nebo okáč stříbroskvrnný.

Parnassius Apollo, jak se tento velký horský motýl podle boha Apollóna také nazývá, se dnes potýká s velkými problémy. Jeho početnost v celé střední Evropě rychle klesá v důsledku zhoršujících se podmínek v jeho přirozeném prostředí, které jsou ovlivněny jak lidskou činností, tak změnou klimatu. Ani na výše zmíněných lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu již nedaří, a to především v důsledku opuštění tradičních způsobů hospodaření, kdy byly nadměrné a rozrůstající se porosty regulovány především pastvou zvířat. V loňském roce poklesly počty Parnassius apollo někde až o 90 %. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli při zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu a udržení populace tohoto motýla v našem regionu.

Před několika týdny se v záchranné stanici vylíhly z vajíček housenky další generace Parnassius Apollo a nyní jich jsou stovky. Vlastní líhnutí motýlů by mohlo proběhnout v červnu, poté plánujeme první pokusné vypuštění samců na krkonošských lokalitách, kde probíhaly zmíněné terénní práce v loňském roce. Přetvářet biotop podle tzv. lidského pohledu nemá velký smysl, i když jsme přesvědčeni, že naše snahy jsou správné. Pozorováním některých znaků chování motýlů, které mohou prokázat přímo v terénu, se můžeme poučit ze zbytečných chyb a nasměrovat naše úsilí správným směrem.

Novinky v projektu 

Outdoorová sezóna v Rakousku oficiálně začala!

Posted By: Kamila Redererova 442 Views 0 Comment , ,

V Alpách začal tát sníh, což znamená, že sezóna venkovních prací motýla Apollo na rakouských stanovištích může oficiálně začít. S velkou pomocí dobrovolníků se rakouský tým (EWS) pustil do zásadního úkolu odbahňování dvou stanovišť motýla Apollo – Loferu v Salcbursku a Fieberbrunnu v Tyrolsku.

Za teplého a slunečného počasí jsme se zaměřili na odstraňování přerostlých keřů a stromů, abychom odkryli skalnaté svahy pod nimi. Tyto skalnaté svahy jsou pro přežití housenek Apolla životně důležité, protože poskytují dokonalé prostředí pro jejich rozvoj. Odkryté svahy jsou ideální pro růst rozchodníků, které jsou hlavním zdrojem potravy housenek. Pro zachování vhodného prostředí pro housenky je důležité udržovat tyto oblasti bez nadměrného růstu keřů.

Kromě odplevelování jsme vysadili různé druhy rozchodníků (Sedumsexangulare a Sedum album), abychom housenkám zajistili dostatek potravy. Tento krok je nezbytný pro to, aby housenky mohly vyrůst ve zdravé kukly a nakonec se přeměnit v imagy. Pro podporu dospělých motýlů jsme také vyseli semena rostlin produkujících nektar, čímž jsme zajistili, že až se motýli vylíhnou, budou mít k dispozici zdroje nektaru.

Vrcholem dne bylo objevení četných housenek Apolla na stanovišti. V Loferu v Salcbursku. Viděli jsme je, jak aktivně lezou a krmí se na rostlinách rozchodníku, což bylo vzrušujícím potvrzením toho, že naše ochranářská opatření se již vyplácejí.

Během naší práce jsme měli to potěšení setkat se se skupinou dětí a jejich učitelkou. Děti se dychtivě zajímaly o motýly rodu Parnassius apollo, jejich živné rostliny a naše snahy o ochranu přírody. Jejich nadšení a zvědavost nás opět ujistily, jak důležité je zapojit a vzdělávat i mladou generaci v oblasti ochrany životního prostředí.

Těšíme se na zbytek jarní a letní sezóny. Budeme se i nadále snažit udržovat a vylepšovat stanoviště, abychom motýlům rodu Apollo zajistili prosperující prostředí.

Monitorování 

Nový domov pro Apollo v Krkonoších

Posted By: Kamila Redererova 706 Views 0 Comment , ,

V červnu se Krkonoše na krátkou dobu staly domovem velmi vzácného motýla Apollo. Tento motýl je pozůstatkem z doby ledové a jeho přirozené prostředí tvoří osluněné horské skály s množstvím kvetoucích rostlin. Z české přírody zmizel téměř před sto lety v důsledku ztráty svého přirozeného prostředí. Nyní motýl Apollo čelí bezprostřednímu ohrožení i u našich sousedů: ve slovenských a polských Karpatech nebo v rakouských Alpách. Jejich úbytek urychlují i klimatické změny, protože se pro ně jednoduše příliš otepluje.

Ochranářské úsilí o záchranu Apolla Parnassius

Naši ochránci přírody se snaží tento úbytek populace zvrátit zachováním jejích původních stanovišť, ale snaží se také vytvořit nové, náhradní prostředí. Takové místo nyní vzniklo v Krkonoších. Od srpna 2022 zde probíhají intenzivní práce na vyklízení skal, které budou sloužit jako náhradní stanoviště pro tyto ikonické motýly. Brzy poté se na lokalitě objevilo mnoho kvetoucích rostlin a s nimi i motýli, jako je v Krkonoších kriticky ohrožený modrásek malý, vlaštovičník obecný, císařka fialová a četní okáčci.

Testování nového stanoviště: Vypouštění motýlů pouze pro samce

Bylo načase nechat lokalitu otestovat jejími budoucími obyvateli. Za tímto účelem bylo vypuštěno celkem 100 samců ze záchranného chovného programu, kteří již splnili svou reprodukční úlohu, aby zde dožili své dny. Možná se ptáte, proč jen samci? Jakmile každý samec oplodní samici, nemá již žádný rozmnožovací účel, zatímco samice stále potřebují klást vajíčka pro další generaci a jsou nezbytné pro udržení populace. Pokud by se vypuštění nepodařilo, nezbylo by nám nic, kdybychom vypustili celou populaci. Motýli byli před vypuštěním očíslováni značkovačem, a to jednak pro účely monitoringu, jednak proto, aby se snížila jejich hodnota pro případné sběratele.

Naše metoda vypouštění pouze samců se krátce po zveřejnění setkala se skepticismem. Objevily se spekulace, že samci budou hledat samice a opustí lokalitu, což zkreslí naše výsledky. Dnes jsme zpracovali údaje z opakovaného odborného monitoringu a můžeme potvrdit, že tyto teorie se nepotvrdily. I v přírodě se samci motýlů přirozeně líhnou o několik dní dříve než samice a musí na ně čekat. Samci se po celé tři týdny pravidelného monitoringu chovali na lokalitě zcela normálně, nebyly pozorovány žádné „odlety“ mimo lokalitu a zůstávali po dlouhou dobu zcela vitální.

Pozitivní chování a připoutání k místu

Motýli vykazovali své typické chování, včetně aktivního hlídkování, teritoriálních bojů s ostatními samci a především rozprostření se po lokalitě a rovnoměrného obsazení celé plochy s častým vzájemným kontaktem. To je pro ně klíčové, protože, jak bylo mnohokrát pozorováno v praxi, tento jev vede k silnějšímu připoutání motýlů k lokalitě. Lidsky řečeno, jejich logika říká: „Je tu spousta dalších motýlů, takže tu musí být i více samic, a to se mi líbí.“ V tomto případě se jedná o motýly, kteří se na lokalitě zdržují. V tomto případě jsme ovšem nebohé samečky trochu podvedli. Pozitivní výsledky monitoringu však naznačují, že apoloni na naši lest nepřišli.

Celkově lze říci, že monitoring vykázal naprosto skvělé výsledky, takže můžeme považovat část projektu zaměřenou na management dospělých za úspěšnou (i když ještě ne dokončenou!). Tím však příběh nekončí, neboť je stále třeba zajistit dostatek prostoru pro hostitelské rostliny motýlů rodu Apollo. I proto jsme zatím motýly nevypustili v plném počtu; aby se tomuto náročnému motýlu v Krkonoších dařilo, musí být vše perfektní.