Cílem chovů motýlů je obvykle přispět k ochraně ohrožených druhů, jako je například motýl Apollo. Tyto farmy často zahrnují pečlivé pěstování hostitelských rostlin, vytváření vhodných stanovišť pro motýly a provádění řízených chovných programů.
V rámci projektu LIFE Apollo2020 jsou v současné době v provozu čtyři chovné farmy. Dvě z nich: v Polsku (Jagniątków, Sudety) a v Rakousku (Saalfelden, Alpy) byly v provozu již před zahájením projektu. Další dvě vznikly v rámci aktivit projektu: farma v Polsku (Uniemyśl, Sudety) a v Česku (Barchov, Sudety). V rámci projektu se plánuje také provoz druhé chovné farmy v Česku v Bílých Karpatech.
Úspěšnost rozmnožování v motýlích farmách může být ovlivněna různými faktory, včetně podmínek prostředí. Chladné počasí na jaře může představovat problém pro proces rozmnožování, protože může ovlivnit vývoj motýlích vajíček, larev a kukel. Motýli jsou ektotermní, což znamená, že jejich tělesná teplota je regulována vnějšími podmínkami. Extrémní chlad může zpomalit jejich metabolické procesy a vývojová stádia, což vede ke snížení úspěšnosti rozmnožování. Na druhou stranu příliš vysoké teploty v období rozmnožování mohou vést ke zvýšené úmrtnosti.
V nových chovných stanech bylo třeba vyzkoušet umístění a přizpůsobit řešení týkající se slunečního světla a termiky. I v chovech, které jsou v provozu již řadu let, však stále dochází k situacím, které mohou překvapit. Klima se mění a i v chladnějších horských oblastech se mohou vyskytnout extrémně vysoké teploty. Letošní jaro nás však v Sudetech překvapilo jinak. Bylo deštivé, chladné a slunečných dnů bylo málo.
V některých chovech jsme se setkali s neočekávanými problémy souvisejícími s úhynem vajíček a housenek a také s přechodnou fází mezi vývojovými stádii a procesem páření motýlů. Některé problémy byly přičítány povětrnostním podmínkám, zejména nadměrně deštivému a zataženému počasí během jara a začátku léta. To se projevilo zejména v chovné lokalitě Uniemyśl v Sudetech, kde byla fenologie ve všech fázích života hmyzu ve srovnání s ostatními chovy opožděná.
Některé z těchto problémů nás však nutí zamyslet se nad našimi chovatelskými metodami a přinutí nás provést některé úpravy a úpravy samotných chovatelů i chovných stanic. Neúspěchy jsou přirozenou součástí každého procesu. Podněcují nás ke zlepšování a vytváření variant, jak se vypořádat s negativními změnami vnějších podmínek. Pro zmírnění dopadu počasí mohou motýlí farmy zavádět opatření, jako je zajištění chráněného prostředí, regulace teploty a úprava harmonogramu chovu na základě předpovědi počasí. K lepšímu pochopení a řešení problémů, kterým programy chovu motýlů čelí, může navíc přispět probíhající výzkum a spolupráce s odborníky v oblasti entomologie a environmentálních věd.
Pro lepší pochopení procesu šlechtění a použitého chovného materiálu se provádějí populačně genetické studie na uhynulých jedincích získaných při šlechtitelských aktivitách v Polsku. Dále jsou prováděna šetření za účelem posouzení přítomnosti chorob a parazitů. Jak nízká genetická diverzita, tak i chorobné faktory mohou být příčinou poklesu chovatelské výkonnosti a je třeba objasnit a najít řešení i těchto problémů. Přítomnost několika chovatelů v různých částech Evropy nám umožňuje shromáždit mnoho údajů o tom, co se může pokazit při zajišťování chovného materiálu, a možnost výměny mezi chovateli.
Díky spolupráci s chovateli se v loňském roce podařilo jsme úspěšně vypustili celkem 1240 jedinců na reintrodukčních lokalitách na 11 různých místech v polských a českých Sudetech a rakouských Alpách.
Autor: Mgr: Anna Bator-Kocoł
