Principem zahrady, kterou mají obývat různé druhy, je rozmanitost. To znamená rozmanitost stanovišť, která se navzájem volně prolínají. Louka se postupně mění v mokřad s hydrofilními rostlinami a nakonec v rybník. Louka je zčásti otevřená a zčásti zastíněná sadem, místy přechází v divoký kout. Solitérní stromy a mrtvé kmeny střídají skalky s teplomilnými druhy rostlin a aromatickými bylinami. Živé ploty nebo skupiny keřů poskytují úkryt a na podzim potravu v podobě bobulí.
Můžeme tak vytvořit miniaturní krajinu, která bude obsahovat téměř všechna prostředí zeměpisné šířky a délky, a přilákat tak příslušné živočichy.
Podívejte se na video českého partnera projektu a přečtěte si článek, kde se dozvíte více!
Stromy a květiny
Kdekoli je to možné, snažme se pěstovat původní druhy stromů, keřů a květin. Vybírejte druhy a odrůdy, které nejen poskytují bohatou a chutnou úrodu, ale také úkryt a potravu pro zvířata.
Například u ovocných stromů je vhodné vybírat původní regionální odrůdy, které jsou nejlépe přizpůsobeny místním podmínkám, netrpí chorobami a nabízejí bohatou škálu vůní a chutí ovoce.
Nakupujeme semena a sazenice od místních zahrádkářů a ptáme se jich, zda se jedná o místní původní druhy. Původní rostliny v obchodech nadnárodních společností obvykle nenajdete.
Další možností je sběr semen nebo sazenic v okolní přírodě. Tímto způsobem neriskujeme, že si na zahradu přineseme něco nepůvodního, co pak bude zaseto v okolní krajině, kde bude dělat neplechu. To má však přísná pravidla. Nikdy nebereme ohrožené nebo chráněné druhy a nikdy nebereme z chráněného území, parku nebo rezervace.
Malá divočina
Můžeme zde pěstovat plazivé nebo popínavé keře (například ostružiny a břečťan), ale své místo zde najdou i divoké druhy. Takový koutek je vhodné umístit do méně frekventované části zahrady, kde nikomu nevadí a zvířata mají potřebný klid. Přihoďte tam hromadu nařezaného dřeva a kamenů nebo tam nechte starý odumřelý nebo postupně odumírající strom, který také výrazně zvýší potenciál vaší zahrady.
Ponechte plochy s vysokou trávou. Krátce posekaný trávník je téměř mrtvý a zvířata se mu budou vyhýbat už z dálky. Častým sečením nejenže zvířatům nepomůžete, ale podpoříte rychlé vysychání půdy na zahradě.
Jak pečovat o kvetoucí louku
Trávník v anglickém stylu může někomu připadat velmi pěkný, ale pro zvířata je synonymem nehostinné pouště. S kvetoucí loukou přichází hmyz a s hmyzem přicházejí živočichové, kteří se jím živí – například všichni naši zpěvní ptáci, ještěrky, netopýři a mnoho dalších. Louka jim poskytuje potravu, úkryt a místo k rozmnožování.
Kvetoucí byliny jsou poškozovány zejména častým krátkým sečením. Ty pak nedokážou vysemenit a časem převládnou trávy a půdopokryvné rostliny.
Chceme-li mít zahradu plnou květin a motýlů, musíme co nejvíce potlačovat trávy a podporovat květiny.
Při sečení zkuste občas nahradit klasickou kosu nebo srp sekačkou na trávu.
Co nabídnout motýlům a čmelákům?
Čmelákům a motýlům bychom měli nabízet kvetoucí byliny a dřeviny co nejdéle během roku. Čmeláci se například probouzejí brzy na jaře, kdy kvetou vrbovka, hříbečky a sněženky. Naopak kvetoucí byliny na podzim mohou pomoci ještě probuzeným motýlům přežít opožděnou zimu.
Motýli jsou navíc vázáni i na své živné rostliny, na které kladou vajíčka a kterými se následně živí housenky (např. mateřídouška, kopřiva, lotos, fenykl nebo i hloh). Odlétají také do suchého úkrytu, kde mohou přečkat zimu – tím může být naše půda nebo ztrouchnivělé dřevo.
Nejlepším zdrojem nektaru a pylu jsou aromatické rostliny, zejména rostliny z čeledi mrtvých (např. oregano, meduňka, máta, šalvěj, mateřídouška), pupečníkové rostliny (např. kopr, koriandr, kerblík) a luskoviny. Dále květina košíkářka, levandule, bodláky, skvělý je také svatojánský provaz a zakrslý černý bez. Dobře poslouží také sedmikrásky, slunečnice a měsíček. Kromě slunečnic čmeláci rádi navštěvují také různé luštěniny (např. jetel nebo hrách). Mnohé druhy zeleniny, např. ředkvičky, kopr, kadeřávek, černý sal át nebo hlávkový salát, lze také nechat vykvést a vysypat semena.
