Informace o chovu a reintrodukci v Polsku

Chov a reintrodukce Parnassius apollo má v Polsku bohatou historii. Dozvíte se o ní v tomto příspěvku a můžete se zdarma online připojit k naší konferenci (19.09.2022), kde se dozvíte o chovu v rámci projektu LIFE Apollo2020. Naši odborníci na chov z Polska, Česka a Rakouska budou diskutovat o právních předpisech, výzvách a přínosech chovu na zasedání od 10:15 – 10:45 CET dne 19. září 2022. Budete se jich také moci ptát a diskutovat s nimi!

Motýl Apollo v projektových oblastech vyhynul. na konci 19. století. Na počátku 20. století se ho němečtí entomologové pokusili v Sudetech reintrodukovat.Introdukovaní jedinci byli v letech 1917-1926 chováni v přirozených podmínkách. Další pokus o reintrodukci motýla Apollo, uskutečněný v rezervaci Kruczy Kamień (Polsko), proběhl v letech 1994-1995 a provedl jej Jerzy Budzik.

Na tomto místě zůstal druh po dalších 11 sezón. V roce 2019 Karkonoski Park Narodowy (KPN) vysadil 150 párů motýlů rodu Apollo v rezervaci Kruczy Kamień a 300 housenek na hoře Chojnik a loukách v jejím okolí. Monitoring v roce 2020 na obou lokalitách prokázal přítomnost nové generace motýla Apollo, která prošla všemi vývojovými stádii v přírodních podmínkách. Monitoring ukázal, že druh je schopen využívat vhodná stanoviště, ale stále vyžaduje pomoc dodávkou jedinců odchovaných v zajetí.

Projekt LIFE Apollo2020 byl zahájen

V roce 2020 byla „divoká“ populace doplněna o jedince z chovu – do přírodních biotopů bylo vypuštěno 490 jedinců: V rezervaci Kruczy Kamień bylo vypuštěno 250 kusů a na hoře Chojnik 240 kusů. V roce 2021 Karkonoski Park Narodowy vysadil 1916 housenek a 2529 motýlů a v roce 2022 vypustil 19 562 housenek na 12 lokalitách.

Chovná farma v Karkonošském národním parku

Chovná farma Parnassius apollo v Karkonoském národním parku funguje od roku 2016 a nachází se v Karkonoské genové bance v Jagniątkowě. Farma má specializovanou infrastrukturu s chovnými stany pro housenky a imaga včetně vybavení, automatizovaný skleník, řízený zavlažovací systém, infrastrukturu pro chov hostitelských rostlin pro housenky a zahradu se sbírkou nektarodárných rostlin. Pracovníci Karkonošské genové banky mají zkušenosti s chovem motýla Parnassius apollo, což umožnilo v letech 2019-2022 zahájit reintrodukci motýla Apollo do přírodních lokalit. Pracovníci KPN vyvinuli systém a metodiku chovu Apolla, které budou využity a zpřístupněny pro vytvoření nových farem v rámci projektu.

Co potřebujete k chovu motýlů?

Vybavení se skládá především z terárií a skládacích stanů, v nichž jsou housenky a imagy drženy až do jejich vypuštění. Terária jsou uzavřena propustnou sítí, která omezuje přístup predátorů a parazitoidů, a jsou umístěna v chovném stanu, který je chrání před sněhem a silnými dešti. Když se imaga objeví, jsou umístěna do stanů s nektarodárnými rostlinami, kde se páří. Oplodněné samičky jsou umístěny do bavlněných rukávů, do kterých kladou vajíčka. Na zimu se vajíčka ukládají do skleněných nádob. Chovné stany se používají jak ve fázi vývoje housenek, tak při rozmnožování imág.

Můžete se také připojit online a zúčastnit se sezení našich vedoucích projektů v Polsku. Ti se s vámi podělí o nejlepší klíčové postupy a poznatky z procesu znovuzavedení programu Apollo.

Více informací o chovu online na naší konferenci

Na mezinárodní konferenci o ochraně motýlů „Věda, ekologie a inovace pro ochranu motýla Parnassius apollo ve střední Evropě“ představí odborníci na chov v rámci projektu LIFE Apollo2020 z Rakouska, Polska a Česka a budou diskutovat o procesu chovu, právních předpisech a výzvách v oblasti chovu. Připojte se k tomuto panelu na téma Pondělí 19. září 20200 od 10:15 – 10:45 SEČ a položte své dotazy a podělte se o své zkušenosti s chovem s našimi odborníky! Účast je zdarma.

Naši odborníci na chov se těší na plodnou výměnu s vámi!

#followapollo (sledujte jasoně) a snahy našeho týmu! Dovednosti v oblasti chovu, ochrany biotopů, výzkumu, environmentální výchovy a projektového managementu představují skvělou kombinaci pro úspěch našeho projektu LIFE.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a dostávejte nejnovější informace o ochraně motýlů!

Činnosti v terénu prováděné všemi partnery do března 2023

Monitorovací akce

KPN a KP: Monitorovací studie v roce 2022 zahrnovaly 33 pozorovacích míst vybraných ve třech oblastech:

  • v okolí Jelení Hory, pro uznání biotopů v okolí místa reintrodukce motýla Apolena na podmokelské lokalitě Chojnik,
  • v okolí dílčí lokality Uniemyśl Complex, pro identifikaci stanovišť v okolí terénní stanice Klubu Przyrodników,
  • Kaczawských horách kvůli přítomnosti uzavřených lomů a dalších stanovišť, která mohou být potenciálními místy reintrodukce motýlů rodu Apollo.

ČSOP: V uplynulém roce proběhl monitoring hostitelské rostliny Hylotelephium maximum na české straně Sudet a monitoring biotopů na naší dílčí lokalitě. V nejbližší době se musíme zaměřit na tyto aktivity, které souvisejí i s kampaní Občanská věda.

VIS: Na části projektových lokalit jsme provedli monitoring stanovišť, abychom zjistili, kolik nektaronosných a hostitelských rostlin se na našich projektových lokalitách vyskytuje a kolik hostitelských/nektaronosných rostlin je třeba vysadit. Při pohybu v terénu během monitoringu jsme také ve vhodnou dobu sbírali semena pro pozdější výsev.

EWS: Výcvik psů byl dokončen a první pes je certifikován. První monitoring housenek je plánován na duben 2023 v Milders, Karteis, Lofer a Virgen.

Aktivní ochrana přírody

KPN: Pro zlepšení stavu biotopů jsme provedli pastvu ovcí na ploše 9,8 ha luk v okolí hory Čonik. Uspořádali jsme mezinárodní soutěž ovčáckých psů v Karkonoších. Tato akce je turistickou atrakcí a skvělou příležitostí k propagaci pastvy jako způsobu ochrany přírody, zachování tradičních profesí (tj. pastevectví) a ochrany druhů, včetně motýlů úzce vázaných na stanoviště, jako jsou xerotermní trávníky a molinové louky, které jsou na tomto tradičním způsobu hospodaření závislé. Máme nově povoleno zařadit do našich akcí nové louky u vrchu Chojnik (5 ha) a na podzim 2023 plánujeme odstranění křovin z luk.

KP: Zatím jsme nezahájili žádné aktivní ochranářské akce. Plánujeme je na rok 2023. Od vlastníků pozemků jsme získali potřebné souhlasy k provádění činností a jsme v řízení zaměřeném na pronájem klíčových stanovišť druhu v rámci dílčí lokality Uniemyśl. Zahájili jsme však proces příprav na provádění aktivních ochranářských činností v rezervaci Kruczy Kamień.

ČSOP: Bylo provedeno rozsáhlé odkornění a odlesnění téměř 1 ha dílčí lokality, což přispělo k obnově cenného bezlesého biotopu nezbytného pro úspěšnou reintrodukci Apolla. Na dílčí lokalitě byl proveden monitoring biotopů a také identifikace prvních nášlapných kamenů v okolí. Proběhla také podpora populace hostitelských rostlin výsevem a síjí, v těchto činnostech je však nutné pokračovat, zejména bezprostředně po otevření porostů.

VIS: Tři lokality byly koseny ručně (nebo s pomocí malé mechanizace) a dvě z nich byly spásány ovcemi. Tři z dílčích lokalit byly koncem roku 2022 a v lednu a únoru 2023 osety naší hlavní živnou rostlinou Hylotelephium maximum.

EWS: První obnova proběhla v Loferu a Fieberbrunnu v roce 2022 v červnu a září. Další obnova stanovišť je plánována po skončení letového období od září 2023 v Milders, Hinterbichlu, Virgenu a Leisachu. V květnu/červnu 2023 budou v závislosti na počasí vysazeny rozchodníky a krmné rostliny v Murtalu, Fieberbrunnu, Loferu a v nové oblasti Fließ v Tyrolsku.

Naše chovné farmy a jejich změny

KPN: Karkonošský národní park získal 60 518 vajec Apollo pro zimování 2021/2022 z vlastního chovu. Po předání části materiálu pro chov na Polní stanici Klubu Przyrodników v Uniemyślu (209 vajec) a chovné farmě v Barchově (366 vajec) bylo pro chov vyčleněno 59 943 vajec. Z nich se vylíhlo 36 921 housenek, což je 61,5 % původního chovného materiálu v roce 2022. V Karkonoském národním parku bylo pro reintrodukci vyčleněno 21 562 housenek, pro další chov tak zbývá 15 359 jedinců. V chovné farmě KPN bylo z 15 359 housenek získáno 1095 imág (7 %), z toho 810 samců a 285 samic. K reintrodukci jsme určili 51 samců.

KP: Začali jsme chovat v dočasném přenosném stanu. Z chovné farmy v KPN jsme obdrželi 209 vajíček, z nichž jsme nakonec získali 40 motýlů. Z vlastního chovu jsme získali 2866 vajíček, která jsou určena pro další chov v roce 2023. Byl zhotoven projekt cílového chovného stanu a vybrán dodavatel, který zahájil práce na jeho stavbě. V terénu jsme získali sazenice rostlin. Zahájili jsme zakládání základny nektarodárných rostlin (hostitelské rostliny pro imaga) v zahradě polní stanice v Uniemyślu a také pěstování rozchodníku maximálního ( hostitelská rostlina pro housenky) v Lesní školce Lesního závodu Kamienna Góra v Krzeszówě.

ČSOP: V rámci již existujícího chovu nejohroženějších českých druhů motýlů v soukromém zařízení pod vedením Miloše Andrese vzniklo chovné zařízení a proces.

Od chovné farmy v KPN se liší především svou velikostí, ta česká má mnohem menší kapacitu – loni bylo na začátku dubna přivezeno z PL asi 366 vajec a vylíhlo se asi 200 imag.

V této chovné farmě se chovají až tisíce jedinců různých vývojových stádií českých druhů motýlů, Apollo se chová v řádu stovek kusů. Jedná se o vůbec 1. legální chov Apollona v České republice. Infrastruktura chovného zařízení připomíná klasický fóliový skleník o rozměrech 3 x 2,8 m, je však zakrytý lešenářskou sítí – ta chrání před některými vnějšími vlivy a zároveň zůstává vzdušná, srážkový stín zajišťuje plastová fólie. Velký rozdíl je také v tom, že v českém chovném zařízení je páření řízené – chovatel si vybírá jedince do chovu individuálně „z ruky“.

VIS: Chovatelská stanice naší organizace je ve fázi výstavby. Samotný skleník již stojí, ale v jeho bezprostředním okolí je třeba ještě provést drobné terénní úpravy. Také je třeba zajistit výrobu síťové části skleníku a jeho vybavení, což jsou úkoly na příští měsíc. Ve skleníku jsme však již vyseli Hylotelephium maximum a v nejbližší době budeme v okolí skleníku vysévat nektaronosné rostliny pro dospělé motýly (zatím máme semena Centaurea jaccea agg. a Centaurea scabiosa). eWS: Specialista aktivně chová 200 housenek. Pro vypouštění chová poddruhy Glocknerius, Bartholomeus, Noricanus, Loferensis a Karteisjuvavus. Po skončení současného chovu budou zahájeny úpravy chovné farmy.

Ostatní práce na infrastruktuře

KPN: Zakoupili jsme následující vybavení potřebné pro ochranářské činnosti:

  • logistickou podporu pro KPN v podobě terénního vozidla 4×4,
  • dron pro přípravu dokumentace přírodních stanovišť,
  • zavlažovací systém zahrady v Centru Informacyjne Karpacz,
  • fréza na dřevo k vyklízení/odstraňování keřů z luk.

KP: Získali jsme projektovou dokumentaci pro vytápěcí systém ekocentra Apollo v Uniemyślu a také návrh terénních úprav v okolí stanice. Získali jsme také projekt na chovný stan a jeho stavba byla zahájena. Zahájeny byly také některé terénní úpravy.

VIS: Před výstavbou naší chovné stanice jsme zajistili oplocení pozemku, který bude sloužit nejen k chovu motýlů rodu Apollo, ale také k pěstování hostitelských rostlin a dalším účelům.

Vzhledem k tomu, že se chovná farma nachází za vesnicí, zajistili jsme zvýšenou bezpečnost nejen oplocením, ale také použitím dvou fotopastí na sloupech s odesíláním dat na mobilní telefon a e-mail.

Založení nových chovných farem

Na pozemku ekologického zemědělce u obce Blatnička v podhůří Bílých Karpat v České republice byla v uplynulých měsících vybudována projektová chovná stanice. Stanici vybudoval partner projektu Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, a přestože některé vnitřní prvky ještě nejsou dokončeny, bude v nejbližších dnech sloužit jako domov pro několik prvních oplozených stanic motýlů Apollo.

Další chovnou farmu vybudoval partner projektu KP v Uniemyślu v Kamenných horách v Polsku. Stavba byla dokončena koncem května poté, co tým využíval přenosný chovný stan.

Šlechtitelská farma pro pěstování rostlin

Vnitřní prostory chovné stanice byly dosud využívány pro pěstování hlavní živné rostliny, kterou je rozchodník velký, a také pro housenky motýla Apollo. V budoucnu bude možná sloužit i k pěstování dalších živných rostlin. Nedávno jsme vedle samotné chovné stanice vysadili také rozchodníky velké a v jejím sousedství jsme vyseli dva druhy chrp, které budou sloužit jako nektarodárné rostliny pro dospělé motýly. Všechny rostliny (jak živné, tak nektarodárné) pocházejí z našich vlastních sběrů z Bílých Karpat. Některé rostliny budou ve skutečnosti použity k osetí kufříku pro výsadbu na projektových lokalitách, přičemž se snažíme, aby se na našem projektovém území vysazovaly pouze geneticky původní rostliny.

Probíhající stavba

Šlechtitelská farma v Polsku

Chov byl zahájen v roce 2022 v dočasném přenosném stanu. Z chovné farmy v Karkonoském národním parku jsme obdrželi 209 vajíček, z nichž jsme nakonec získali 40 motýlů. Z vlastního chovu jsme získali 2866 vajíček, ze kterých máme v aktuální sezóně asi 1600 housenek. Stálý chovný stan byl dokončen koncem května. Jeho konstrukce je dřevěná a odkazuje na těleso historické budovy terénní stanice. Housenky jsme přestěhovali do nově dokončeného domova. Brzy se objeví první kukly a později se část stanu promění ve výběh pro motýly.

V roce 2022 byly v terénu získány sazenice rostlin (převážně rodu Cirsium ). Zahájili jsme zakládání základny nektarodárných rostlin (hostitelské rostliny pro imaga) v zahradě polní stanice v Uniemyślu a také pěstování rozchodníku maximálního ( hostitelská rostlina pro housenky) v lesní školce Lesního závodu Kamienna Góra v Krzeszówě a v zahradě polní stanice v Uniemyślu. Vzniklá základna bude sloužit jako potravní rostliny pro naše chovné hospodářství. Podlaha chovného stanu je vyložena humusem. Uvnitř a kolem stanu vytvoříme zahradu s rostlinami produkujícími nektar a hostitelskými rostlinami pro housenky.

Postup výstavby v Polsku

Milník projektu

Protože v blízkosti chovné stanice není žádný zdroj vody, používáme k napájení dešťovou vodu, která dopadá na střechu chovné stanice. Voda se shromažďuje ve velké nádobě o objemu 1000 l. Pro průběh projektu jsou chovné farmy velmi důležité. Jsou to milníky, kterých jsme již dosáhli. Nyní má projekt v každé zemi alespoň jednu chovnou stanici.

Partnerské setkání v Rakousku

V červnu se tým projektu LIFE Apollo2020 sešel na partnerském setkání, tentokrát v Rakousku. Hlavním cílem této akce byla návštěva stanovišť motýla Apollo. V Rakousku se stále nachází několik lokalit, kde motýl Parnassius apollo létá a kde existují jeho populace.

Návštěvě neporušených biotopů byly věnovány celé dva dny, během nichž bylo spatřeno několik imaginací. Průvodcem po lokalitách byl lepidopterolog (odborník specializující se na studium motýlů). Toto setkání se ukázalo jako velmi důležité, protože se zde sešli chovatelé z různých zemí, aby se podělili o své odborné znalosti.

Rakouské habitaty Apollo byly vynikajícím příkladem pro celý projektový tým. Pro úspěch projektu LIFE Apollo2020 bylo velmi důležité navštívit tato stanoviště, protože to umožňuje lépe a zásadně pochopit funkčnost stávajících stanovišť v jiných zemích. Pozorováním míst, kde Parnassius apollo rád žije, bude tedy výběr míst pro reintrodukci mnohem snazší.

Navštívená místa v Rakousku se značně liší a vykazují jedinečné charakteristiky. Některá se nacházejí v blízkosti osad, jiná v blízkosti železničních tratí a další na vysokých horách a strmých skalách. Rozdíly mezi stanovišti jsou nápadné a nesmírně zajímavé, protože ukazují, že Apollo je velmi dobře přizpůsobivý mnoha různým prostředím, pokud je zde slunce, rozchodníky(Sedum sp.) pro housenky a nektarodárné rostliny pro imagy. Projektový tým s potěšením uskutečnil toto plodné a zajímavé setkání, přičemž byly diskutovány a vyměňovány metody monitoringu mezi chovateli a vědci. Získané zkušenosti a poznatky budou využity ke zlepšení projektu.

Zde je několik fotografií různých stanovišť a samotného nádherného Parnassius apollo.