Tento příspěvek napsaly Maria Gezela a Karolina Baranowska a obsahuje zprávu o jejich dobrovolnické zkušenosti v rámci projektu LIFE Apollo2020 v Polsku.
Upřímně řečeno, ne každý ví, jak vypadá sledování druhů. Proto vám o něm něco málo povíme. Především jsme byli dva týdny dobrovolníky v dobrovolnickém programu Apollo, který vznikl ve spolupráci s Karkonoski Park Narodowy a Klub Przyrodników.
Na cestu jsme se vydali prvního července a seznámili se se všemi, kteří se tohoto programu také zúčastnili, a přečetli si o biologii Parnassius apollo. Druhý den jsme se seznámili s Romanem, Grzegorzem a Dariuszem z Karkonoski Park Narodowy a dozvěděli jsme se od nich spoustu informací o Parnassius apollo. Nejprve jsme navštívili Karkonoski Bank Genów v Jagniątkowě, kde probíhá chov Parnassius apollo, a viděli jsme a seznámili se s jeho průběhem.
Poté jsme se vydali do dvou lomů „Gruszka“ a „Miłek“ a měli jsme možnost uvolnit formu imaga. Bylo to poprvé, kdy jsme motýly drželi v rukou. Všichni jsme se k nim snažili chovat něžně, byli tak krásní a opravdu výjimeční, ne jako každý jiný motýl. Třetí den jsme se seznámili se všemi místy reintrodukce, jak vypadají, kde je maximum rozchodníků a rostlin produkujících nektar. Bylo zde jedenáct reintrodukčních lokalit, např: Chojnik, Podzamcze, Sobiesz, Wały Cieplickie, Piastów, Krzyż Jubileuszowy, Góra Szybowcowa, Kamieniołom „Gruszka“, Kamieniołom „Miłek“, Bobrów a Kruczy Kamień.
Ve čtvrtek jsme se všichni vydali do Kruczyho Kamieńa a konečně jsme měli možnost naučit se metody transektu a CMR. Také jsme poprvé chytali motýly a byl to pro nás úžasný zážitek, ze kterého jsme se hodně naučili. Poté jsme se vydali do Karczmy Sądowej v Uniemyślu, což je terénní stanice Klubu Przyrodników. Dali jsme si kávu a trochu si popovídali, seznámili se s příběhem obnovy tohoto místa, protože před několika lety bylo úplně zničené.
V pátek Jacek, Dominika a Ola monitorovali Parnassius apollo v Cieplicích, Piastově, Sobieszu, Podzamcze a Chojniku. S Karolínou jsme se vydali na akci Klimatyczne Karkonosze a s dětmi jsme vybarvovali dřevěné magnetky, náušnice a klíčenky, které vypadaly jako Parnassius apollo. Také jsme je poučily o našem neobyčejném motýlovi.
V sobotu jsme monitorovali Parnassius apollo v Kruczy Kamień a byl to pro nás obrovský úspěch, chytili jsme 15 jedinců, z toho 5 nových (2 samice se sphragis a 3 samce). Po Kruczy Kamień jsme se vydali do Bobrowa, kde se stalo něco zvláštního. Všichni jsme se rozhodli obejít tuto malou část lesa, ale nečekali jsme, že budeme muset šplhat zpět, abychom se dostali k autu. Nakonec jsme se k autu přece jen dostali, ale bylo to strašně únavné. V neděli se Jacek, Dominika a Ola vydali do Krzyż Jubileuszowy a Góry Szybowcové. My s Karolínou jsme jeli do lomů „Gruszka“ a „Miłek“. Ten den nebylo dobré počasí, takže jsme nic neviděli. Pak jsme se museli rozloučit s Olou a Dominikem, protože se ten den vraceli domů. Tak skončil náš první týden, kdy jsme se od Romana, Grzegorze, Dariusze a Kamily dozvěděli hodně o monitoringu a poctivě o všem. Hodně nám pomohli a upřímně řečeno, jsou to nejen skvělí učitelé, ale také zábavní a vstřícní.
Druhý týden jsme začali dalším monitorovacím sezením. S Karolínou jsme se vydali do Chojniku, Wały Cieplickie a Piastowa. Jacek jel do Sobieše a Podzamcze. Navzdory krásnému počasí jsme ve Wały Cieplickie, Piastówě, Sobieszu a Podzamcze nenašli žádné motýly. Zrovna když jsme potřebovali ukončit sledování, našel jsem jednoho mrtvého Parnassius apollo... přímo vedle mě. Byla to samice se sphragis a na křídlech měla číslo 298. Byla to samice, která měla na křídlech číslo 298.
Náš den samozřejmě nemohl skončit bez nějakého dobrodružství. Cestou z Chojniku k autu jsme narazili na ovce v nesnázích. Ovce byla zamotaná do elektrického ohradníku, který jsme museli vypnout a vyprostit ji z něj. Seznámili jsme se také s novými dobrovolníky – Olou, Lucií a Magdou. Na monitoring jsme se vydali až ve středu se stážistkami – Julií a Justynou. Chvílemi jsme si připadali jako učitelé, protože jsme se jim snažili říct všechno o motýlovi, jeho biologii, monitoringu atd.
Čtvrtek a pátek byly pro mě a Karolínu dny volna. V těchto dnech jsme si mohli odpočinout a relaxovat. Kromě mě, protože jsem potřeboval obhájit bakalářský titul a měl jsem spoustu problémů na cestě zpět do Jelení Hory, protože byl problém se všemi vlaky do a z Vratislavi. Naštěstí mě přišla zachránit maminka a odvezla mě zpátky do Jelení Hory.
Ve čtvrtek jsme měli také možnost naučit se pár věcí při chytání netopýrů. Byl to skvělý zážitek a všichni jsme si užili spoustu legrace. V pátek jsme se s Karolínou vydaly na pěší túru. Ušli jsme 16 km a také jsme měli velké štěstí, že jsme cestou viděli tetřeva hlušce. Bylo to šokující.
V sobotu byl poslední den sledování, Karolina, Jacek a já jsme šli na „Gruszka“ a „Miłek“, bohužel se nám nepodařilo najít žádné motýly. Magda, Łucja a Ola se vydaly do Bobrów, Sobiesz, Podzamcze a tam také žádní motýli nebyli. Tento poslední den byl pro nás těžký, protože náš dobrovolnický čas se chýlil ke konci, ale všichni jsme si užili spoustu legrace po všechny tyto dny a byl to tak úžasný zážitek.
