Změna klimatu je jedna z největších výzev našeho století. Společně s destrukcí habitatů je hlavním hybatelem krize globální biologické rozmanitosti. Vyhynutí hrozí více druhům než kdykoli předtím. Mnohé studie ukazují, že motýli patří mezi druhy, které nejcitlivěji reagují na klimatické změny, obvykle v podobě posunu areálu výskytu směrem na sever nebo do vyšších poloh. Změna klimatu ovlivňuje jejich životní cykly, dobu letu, základní interakce a v tím pádem i přežití.
Jasoň červenooký je ukázkovým případem těchto problémů. Od první poloviny dvacátého století populace jasoně v několika evropských zemích poklesly a motýl se tak v těchto zemích stal vzácným nebo vyhynulým. Hlavní příčiny takového úbytku jsou antropické (zapříčiněné lidmi) a jde například nedostatečnou pastvu, znečištění, turistiku, sběr jedinců jasoně nebo ztrátu stanovišť. Zásadní roli však hraje citlivost druhů na změny stanovišť a změny klimatu.
Citlivá proměna
Motýli procházejí během svého života řadou rychlých a dramatických proměn. Tato metamorfóza je citlivá na klimatické změny, protože přechod z jedné fáze do druhé je synchronní s rytmem přírody a podobá se mnoha jiným přírodním cyklům. Mnoho motýlů má zvláštní citlivost na teplé prostředí. Mírné zvýšení teploty, které člověk nepostřehne, má pro motýly zásadní význam. To vyvolalo nové zákonitosti v procesu jejich metamorfózy a dokonce vyhnalo tyto tvory z jejich původního prostředí.
Jedním ze způsobů adaptace druhů je změna období v roce, kdy jsou aktivní. Takovému načasování událostí v životním cyklu se říká “fenologie”, takže když druhy začínají dříve v roce, říká se, že “postupují ve své fenologii”. Posuny byly do určité míry pozorovány u celé řady motýlů a můr.
Studie ukazují, že druhy s flexibilnějším životním cyklem mají větší pravděpodobnost, že budou mít prospěch z časnějšího nástupu začátku jejich životního cyklu způsobeného změnou klimatu. U některých druhů proběhne celý cyklus dvakrát nebo i vícekrát za rok, což způsobí nárust populace. Existují však i jiné druhy, které jsou méně flexibilní a mají jen jeden reprodukční cyklus za rok. Ćasnější začátek životního cyklu tak pro ně není žádným benefitem. Navíc druhy, které se specializují na jeden konkrétní typ stanoviště, jsou spíše poškozovány posunutou fenologií.
Motýli v pohybu
V důsledku oteplování klimatu se v současné době motýli původní v určité oblasti stěhují po celém světě. Opouštějí své domovy a odlétají do míst s nižšími teplotami. Dlouhé migrace s sebou nesou mnohá nebezpečí. Někdy znemožňují pohyb nejrůznější překážky na trase, což nás přivádí k roli člověka v životě motýlů. Fragmentace biotopů způsobená zástavbou v kombinaci se změnou klimatu ohrožuje přežití motýlů, protože je připravuje o zastávky, kde mohou bezpečně odpočívat a doplňovat energii.
Tato migrace je patrná zejména v horských oblastech. Studie ukazují výrazné a stálé posuny rozšíření motýlů ve východních Alpách směrem do vyšších nadmořských výšek. Vzhledem k tomu, že se tyto změny u jednotlivých druhů liší, mohou vést k závažným změnám společenstva s možnými dopady na vzájemné vztahy a konkurenci druhů. Obavy vyvolávají zvláště druhy s malou tendencí ke stěhování, protože obvykle zůstávají na jednom stanovišti po mnoho generací.
Populace jasoně červenookého jsou obecně malé a izolované a jejich rozšíření je omezeno na jednotlivá horská pásma. Globální změna klimatu mění strukturu jejich stanovišť a způsobuje, že se rostlinné druhy posouvají na horské vrcholy. To mění biotické interakce mezi hmyzem a rostlinami. Klimatické změny mají přímý vliv i na rozšíření druhů, kdy se výškové rozšíření druhů rodu Parnassius v horách posouvá směrem vzhůru. Pohoří jsou však konečná a i nejvyšší hory mají pro druhy rodu Parnassius ekologické a evoluční limity.
Ochrana jednoho druhu za účelem ochrany dalších druhů
S pokračující změnou klimatu se může stát, že s námi motýli nebudou moci žít. Kvůli našemu bezohlednému zacházení s jejich biotopy můžeme o tyto radostné a krásné tvory přijít. Ochrana motýlů před změnou klimatu je však důležitá nejen kvůli jejich kráse. Motýli totiž hrají důležitou roli v našich ekosystémech (ekosystém = ucelená část přírody). Jejich housenky spotřebovávají velké množství rostlin a slouží i jako potrava pro jiné druhy živočichů. Působí také jako opylovači celé řady rostlinných druhů. Úbytek motýlů může mít za následek nepředvídatelné kumulativní účinky na ostatní druhy v ekosystému.
Jasoň červenooký působí jako tzv. deštníkový druh (zastřešující druh) pro ochranu biologické rozmanitosti na úrovni ekosystémů a mozaiky stanovišť. Ochranou tohoto druhu jsou tak chráněny i další druhy a stanoviště, na nichž žijí.
