Czech Republic

#followapollo s občanskou vědou

Aby byl projekt úspěšný, je nezbytné, abychom přesně věděli, kde se motýl jasoň červenooký (Apollo) v našich projektových zemích Rakousku, Polsku a České republice vyskytuje a kde jsou pro něj vhodná stanoviště. Protože mnoho očí vidí lépe než jen oči projektového týmu, je nyní řada na vás.

Pomozte nám shromáždit údaje o jasoňovi a jeho živných rostlinách!

Kde hledat jasoně?

Parnassius apollo je motýl mírného klimatického pásma. Je to typický horský druh, který dává přednost loukám a pastvinám v horách kontinentální Evropy a Asie. Obvykle se vyskytuje v poměrně vysokých nadmořských výškách (od 400 do 2300 m n. m.).

Které rostliny hledat?

rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)

rozchodník ostrý (Sedum acre)

netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera)

rozchodník velký (Sedum maximum)

rozchodník horský (Sedum alpestre)

rozchodník bílý (Sedum album)

Co dělat s vašimi pozorováními?

Udělejte fotku a připojte se k našemu projektu na iNaturalist – tady vyhledejte projekt LIFE Citizen Science for Parnassisus apollo a sem vložte svoje pozorování. Touto cestou můžeme sbírat údaje od všech přispěvatelů ze tří zemí na jednom místě, a to nám následně umožní jejich vyhodnocení.

Děkujeme za váš hodnotný příspěvek!

CO JE OBČANSKÁ VĚDA?

Občanská věda (často se můžete setkat s anglickým Citizen science) je zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu s cílem rozšířit vědecké poznání. Prostřednictvím občanské vědy se lidé mohou podílet na mnoha fázích vědeckého procesu, od návrhu výzkumné otázky přes sběr dat a mapování až po interpretaci, analýzu dat a zveřejnění a šíření výsledků.

Přestože je občanská věda relativně novým pojmem, spousta lidí se jejím prostřednictvím podílí na vědeckém výzkumu již řadu let. Dostupnost internetu a rychlý rozvoj chytrých telefonů usnadnily sdílení informací. Vyzbrojeni chytrými telefony, které mají zabudované přijímače GPS signálu, může veřejnost poskytovat informace o zeměpisné poloze druhů a nejrůznějších situacích v reálném čase. Každý den vznikají nové sítě a komunity zainteresovaných občanských vědců, kteří se díky občanské vědě dozvídají více o světě a o tom, jak můžou přispět k jeho dalšímu poznání.

Identifikace některých rozchodníků rostoucích v přírodě je mnohdy obtížná a ne každý takovýto rozchodník lze spolehlivě identifikovat.